České filmy budou placeny i ze soukromých peněz, změna ale přináší potíže filmařům

Foto: Christian Wagner / Stock.XCHNG

Zhruba před týdnem skončil v Česku mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Rozvířil znovu debatu o tom, jak se bude v budoucnu financovat výroba českých filmů. Hlavní zdroj financování - Fond pro podporu a rozvoj české kinematografie - totiž v současné době má velmi málo peněz. Může za to přechodné období mezi stávajícím systémem financování a novým zákonem, který má vejít platnost od začátku příštího roku. V České republice se přitom ročně natáčí kolem třiceti celovečerních filmů.

Foto: Christian Wagner / Stock.XCHNG
Český film se nachází v nezáviděníhodné situaci. Ve státním fondu pro podporu a rozvoj kinematografie chybí sto milionů korun i přesto, že ministerstvo financí ho podpořilo padesáti miliony. Chybí totiž peníze ze zisků komerčních televizí, které budou k dispozici až příští rok. Proč to vysvětluje Helena Fraňková z ministerstva kultury.

"To, že fond vyschl, je kvůli tomu, že letos je takzvaný bod "nula." Vlastně končí ten starý systém a měl by začít nový systém. Česká televize přestala dávat finanční prostředky na základě takzvané druhé diginovely. Soukromé subjekty neboli soukromí vysílatelé ještě nedávají, protože zákon je napsán a musel být tak napsán, že za rok 2012 se dá platit až v roce 2013 poté, co subjekty vědí, jaká je výše jejich výnosů z reklamy. Letošek je vykryt padesátimilionovou dotací z ministerstva financí."

Rada fondu na svých letošních zasedáních tak kvůli nedostatku peněz nemohla udílet podporu filmovým projektům, protože namísto obvyklých přibližně 200 milionů měl fond na celý rok k dispozici jen deset milionů korun. Souvisí to právě s přijetím novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tedy zmíněné druhé diginovely. Rada tedy udílí jen symbolickou korunu jako příslib podpory na dobu, až bude peníze mít. Podporuje zatím hlavně propagaci hotových filmů na festivalech v řádu desítek tisíc korun. Situace dovoluje rozdělit maximálně jeden až dva miliony korun na všechny projekty. Soukromé televize mají od příštího roku podle nového zákona odvádět prostředky ve výši dvou procent z reklamních výnosů, což je zhruba 150 miliónů korun. Ve fondu, ze kterého se platí nejen výroba, ale také propagace nebo distribuce filmů, by tak měl disponovat touto částkou. Helena Fraňková ale říká, že na výnosy komerčních televizí nelze zcela spoléhat.

Foto: Manu Mohan / Stock.XCHNG
"V současné době zjišťujeme, že se možná 150 milionů nedočkáme. Nicméně ministerstvo kultury dopisem 1. náměstka ministryně kultury vyzvalo soukromé vysílatele, aby nám sdělili, zda-li předpokládají takové obraty, jaké jsme předpokládali, když jsme tvořili druhou diginovelu, tedy 150 milionů. Zatím dopisy znějí "ano, předpokládáme." Samozřejmě uvidíme, jaká bude realita, nicméně v souvislosti s tímto byla i debata v mediálním výboru o tom, co s tím a jak dál. Tam se jednoznačně poslanci shodli na tom, že v momentě, kdy dvě procenta nebudou stačit, není pro ně až zas tak velký problém udělat ze dvou procent třeba tři."

Například Academia film Olomouc, který uvádí populárně-vědecký film nebo Mezinárodní festival outdoorových filmů letos od fondu nedostaly ani korunu. Fond pro podporu a rozvoj české kinematografie v roce 2010 rozdělil 225 milionů, v roce 2011 přibližně 200 milionů korun. Do podzimu loňského roku vkládala Česká televize do fondu každý měsíc přes 12 milionů. Nové uspořádání plateb vzniklo při odstranění reklamy prvního kanálu veřejnoprávní televize. Ředitel komerční televize Prima Marek Singer říká, že procentuální systém je pro komerční televize dobrým řešením.

Marek Singer, foto: TV Prima
"Systém procent je jediný možný nastavitelný, alespoň zatím jediný možný nastavitelný, pokud máte subjekty, kterým se mění jejich vzájemné tržby. Fixní částkou to celkem nejde, neb by někdo byl znevýhodněn a někdo zvýhodněn. Jedná se o Novu, Primu tak i koneckonců o televizi Barrandov. Počkal bych na uzávěrku roku a uvidíme."

A dodává, že komerční televize financují filmy i mimo český fond kinematografie.

"Komerční televize přispívají na český film ještě mimo tento fond poměrně značnou částkou. Za televizi Prima mohu říct, že to neustále roste. Vím, že i televize Nova přispívala a přispívá také zajímavou částkou. Pochopitelně tam je to komerční hledisko, protože komerční televize chtějí filmy, které jim potom budou vydělávat."

Podle nového zákona bude státní fond dostávat například procento z každé prodané vstupenky do kina. Dosud měl nárok na jednu korunu ze vstupenky. Fond by měl kromě peněz od komerčních televizí žít ze zpoplatnění filmů, které spravuje. To podle premiéra Petra Nečase fondu vynese asi 20 až 30 miliónů korun. Generální ředitel České televize Petr Dvořák říká, že nedostatek financí pro film brání jeho rozvoji.

Petr Dvořák, foto: ČT24
"Problém, který vzniká z hlediska objemu peněz je ten, že se dnes vlastně nikdo nepouští do větších nebo ambicióznějších projektů, protože na ně prostě nejsou peníze. Průměrná cena českého filmu se pohybuje někde kolem 25 až 35 milionů korun. Když se někdo pustí do odvážnějšího počinu, jako například David Ondříček, který teď bude uvádět film z 50. let, kde je ten rozpočet je dvojnásobný v porovnání proti těm průměrům, tak zajistit financování takového projektu je neskonale těžší."

Souhlasí s ním i režisér a šéf Asociace producentů v audiovizi Jan Svěrák. Ten by přivítal na rozdíl od komerčních televizí podporu nezávislých filmů.

"To můžou být filmy, které budou originální, budou zobrazovat naší současnost, ale budou to dělat originálním způsobem. My dnes můžeme točit v podstatě jenom komerční snímky, které na sebe vydělají, jsou celé prodchnuté product placementem a reklamou, aby na ty filmy bylo. Když chce ale někdo natočit nezávislý, originální autorský snímek, tak prakticky nemá šanci."

Ministryně kultury Alena Hanáková řekla, že na nový zákon čeká odborná veřejnost už více než patnáct let. Současná legislativa je podle Evropské komise netransparentní a neslučitelná s evropským právem. Zákon by měl řešit i takzvané pobídky, to znamená zvýhodnění zahraničních filmařů. Jan Svěrák popsal, co to zahraniční pobídky vůbec jsou.

"Jakési lákadlo pro zahraniční investory, aby přišli natáčet filmy k nám, že dostanou slevu 20 procent z těch peněz, které tady nechají. Nikoli když zaplatí Bruce Willise, ale když zaplatí místní techniky, zaplatí hotely, benzín, na co si vzpomenete. 75 procent rozpočtu jde mimo filmový průmysl, jde to do služeb, do nájmů, takže to jde třeba obcím. Z těchto peněz, když tady nechají několik miliard korun, tak z toho 20 procent dostanou zpátky, abychom je nalákali."

Jak nedávno informoval český ekonomický deník E15, v loňském roce zahraniční filmové štáby utratily v Česku 1,6 miliardy korun. To je o sto milionů více než v roce 2010. Na přímou výrobu filmů šlo přitom lehce přes jednu miliardu, zbytek utratili catering, ubytování, dopravu a další služby. Proč mají být pobídky součástí nového zákona, vysvětlit poslanec za ODS Václav Mencl.

"Problém je v tom, že filmové pobídky jsou součástí ročního rozpočtu a to filmařům velmi nevyhovuje. Během roku nejsou zájemci schopni film u nás připravit, natočit a vyúčtovat. Je to s ministerstvem financí už předdomluveno nebo skoro domluveno. Jsme připraveni to tam dát."

K největším projektům patřilo natáčení seriálu v americké produkci Missing nebo francouzská série Borgiové.

Autor: Jan Charvát
klíčové slovo:
spustit audio