České firmy mají problémy s náborem pracovníků, třetina chce otevřít trh cizincům
Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, opraváři, zedníci či pracovníci v potravinářství a zemědělství. Nejen v těchto profesích chybí v Česku lidé. Z průzkumu Hospodářské komory vyplývá, že až 96 procent českých firem má problémy s náborem nových zaměstnanců. 7 podnikatelů z 10 je i proto přesvědčených, že se česká ekonomika neobejde bez pracovníků ze zahraničí.
„Pomohlo by to obrovsky, protože nám chybí stovky tisíc lidí. Především tam, kde je to buďto o fyzické práci, jako je zemědělství, stavebnictví nebo u různých profesí, kde se vyžaduje nějaké podrobnější vzdělání. Jako například svářeči, což je jedna z typických profesí, které v Čechách téměř vymizely a musíme je suplovat lidmi ze zahraničí,“ řekl Českému rozhlasu viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Zaměstnávání cizinců bylo populární již před pandemií. V roce 2019 činil jejich podíl mezi zaměstnanci téměř 15 procent. Covid ale znesnadnil jejich zaměstnávání a tak se firmy musely smířit s jejich výpadkem. V současnosti je podle odborníků jasné, že se bez cizinců výrobní firmy v Česku neobejdou. Celkem 29 procent společností je pro maximální otevření pracovního trhu pro cizince, přičemž mezi velkými podniky je takových dokonce třetina.
„Ani pandemie personální problémy firem nesnížila. Zájem firem jasně ilustruje, že se bez zahraničních zaměstnanců obejít nelze,“ upozornil Prouza.
Hospodářská komora sice považuje za základ budoucího zlepšení personální situace tuzemských firem zefektivnění vzdělávacího systému a užší spolupráci škol se zaměstnavateli, ale jde podle ní o běh na dlouhou trať.
„Firmy potřebují pomoc rychle. Řešením je proto efektivní nábor pracovníků ze třetích zemí, který Komora pro firmy zabezpečuje v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec. A zájem o pracovníky ze zahraničí je veliký. Jen v květnu jsme vyřídili žádosti o 2 235 zaměstnanců ze třetích zemí,“ vysvětlil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Agenturní zaměstnanci
Podle odborníků situaci s nedostatkem pracovníků nepomůže ani novela o zaměstnanosti, kterou chystá ministerstvo práce, a která se týká agenturních pracovníků. Ti by podle novely mohli ve firmě tvořit nejvýš deset procent pracovníků.
„Pokud omezíme agenturní zaměstnávání na deset procent, což si myslím, že je žádoucí a je i obvyklé v celé řadě zemí Evropské unie, tak budou muset zaměstnavatelé poskytovat dobré pracovní podmínky, vyšší mzdu, sociální ochranu. Nikdo přece nebrání, aby cizinci byli zaměstnáni na zaměstnanecký poměr. Proč mají našim zaměstnancům konkurovat levnou pracovní silou a tím, že mají omezená práva?“ uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Proti návrhu ostře protestují komory i podnikatelské svazy. Například podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové je zajištění pracovníků v potravinářství prostřednictvím agentur v současné době nezbytné. V případě zavedení kvót by došlo k totálnímu kolapsu výroby v mnoha odvětvích. „Způsobilo by to i nedostatek potravin na pultech a případně by se tím otevřela cesta k dalším levným a méně kvalitním dovozům ze zahraničí,“ uvedla.
Zástupci potravinářského sektoru také popírají, že agenturní zaměstnanci pracují za minimální mzdu, ve špatných pracovních podmínkách a zabírají pracovní místa občanům z Česka. Například výrobce masných výrobků uvádí, že zaměstnávají zhruba 50 procent zahraničních agenturních pracovníků z celkového počtu 680 zaměstnanců. Zhruba 10 procent z nich přešlo letos mezi kmenové zaměstnance.
Kromě Slovenska pracují v Česku nejčastěji lidé z Polska, Rumunska, Bulharska, Ukrajiny, Vietnamu, Srbska nebo Filipín.
