České kultuře se v Bulharsku daří

Sofijská katedrála sv. Alexandra Něvského, foto: Klára Stejskalová

Česká republika má v Bulharsku velmi dobré jméno. Je to dáno historií, dlouholetými vazbami, působením českých podnikatelů. To se projevuje i na práci Českého centra. V jeho čele stojí Kateřina Churtajeva, která byla naším hostem.

Kateřina Churtajeva, foto: Klára Stejskalová
Setrvačnost dobrých vztahů se projevuje v tom, že česká kultura má dobrý zvuk a Českému centru v Sofii to otevírá dveře. Kamkoli přijdeme s nabídkou ať už současného nebo tradičního českého umění, s nabídkou v oblasti vědy, víceméně v jakékoli oblasti, tak jsou nám dveře otevřené, protože u lidí panuje silná reminiscence na to, co Češi v Bulharsku v minulosti udělali, v jakých vědních oborech působili.

V současnosti pořádáte v centru Sofie v Národní galerii výstavu České avantgardy. Co konkrétně je k vidění?

Je to krásná výstava, kterou pořádáme společně s Muzeem umění v Olomouci. Kurátorem je profesor Vladimír Birgus. Česká fotografická avantgarda vyvolala neuvěřitelnou vlnu zájmu, protože podobné období v historii bulharské fotografie chybí. Takže na tu výstavu přišlo hodně lidí a jsme rádi, že se to podařilo.

O jaký typ umění je největší zájem?

Foto: Klára Stejskalová
Obecně asi jako všude velice dobře funguje sklo. Fotografie je zajímavá. Český film, především animovaný tu má taky tradici. Hodně tvůrců z oblasti filmu, divadla studovalo v Česku. Dnes to jsou vesměs pedagogové, kteří tím pádem mají hlubokou znalost českého filmu a předávají jí dál. A ve chvíli, kdy přijdeme s nabídkou nějaké filmové přehlídky filmu, tak nás podpoří. A svým renomé akci zaštítí, což je pochopitelně znát.

Na českých večerníčcích vyrůstá i nejmladší generace Bulharů

Je zájem spíše o starší filmy nebo se daří prosadit i současným tvůrcům?

Tak samozřejmě nová vlna je fenomén, ke kterému se budeme stále vracet, a to nejenom v Bulharsku. Ale myslím, že se daří zaujmout i současným dokumentům. Na festivalech se objevují hrané filmy. Podařilo se tu prosadit i festivalu Jeden svět. A samostatnou kapitolou jsou pohádky. České pohádky se vrací do bulharských televizí. V letošním roce byla nově nadabovaná Arabela a české večerníčky pravidelně vysílá bulharská veřejnoprávní televize.

České centrum se také pravidelně zapojuje do Noci literatury. Jakou má tento projekt odezvu?

Sofijská katedrála sv. Alexandra Něvského, foto: Klára Stejskalová
Letos se tu konal už šestý ročník a je tu neuvěřitelně populární. Společně s dalšími 20 zeměmi jsme vybrali po jedné aktuální knize přeložené do bulharštiny. K tomu se vždy snažíme najít nápadité neotřelé místo a zajímavého herce, který z knihy čte. Letos jsme četli z Žítkovských bohyň Kateřiny Tučkové. Kromě toho se nám podařilo spolu s piány na ulici instalovat poeziomat ve kterém je Žáčkova báseň.

Kursy češtiny navštěvují hojně i babičky

Na půdě Českého centra v Sofii se konají také kursy češtiny. Je v dnešní době zájem o náš jazyk?

V Bulharsku o češtinu tradičně zájem je. Je tu silná a kvalitní bohemistika. Učí se na Univerzitě v Sofii a Plovdivu a částečně také Blagojevgradu. Ale kromě toho tady u nás v centru pořádáme konverzační kursy pro širokou veřejnost. Ve večerních hodinách, o víkendu, teď chystáme letní kurs. Je o ně poměrně velký zájem. Jednak ze strany lidí, kteří se chtějí naučit jazyk jen tak pro rozšíření svých jazykových schopností, ale typičtějším příkladem jsou lidé, kteří plánují jet do Čech studovat nebo pracovat nebo lidé, kteří jsou nějakým způsobem spojení s českojazyčným prostředím. Poměrně vysoký počet lidí se také rekrutuje z širšího příbuzenstva smíšených manželství.