ČEZu hrozí odebrání licence v Bulharsku, v Albánii už o ni přišla

Foto: ČTK

V minulém týdnu se ekonomickým tématem stala energetika - konkrétně angažmá polostátní společnosti ČEZ v Bulharsku. To je totiž ohroženo, protože tamní regulační úřad má k činnosti ČEZu vážné výhrady. Zdá se tak, že Balkán je pro českou firmu osudný: v lednu totiž přišla o licenci na distribuci elektřiny v Albánii. Události v Bulharsku ještě znásobil fakt, že proti energetickým obrům zda protestovaly desetitisíce lidí a dokonce padla vláda premiéra Borisova.

Foto: ČTK
Bulharsko zvýšilo už loni v červenci ceny elektřiny o 13 procent. Domácnosti změnu začaly tíživě pociťovat až během zimy, kdy jim začaly chodit složenky za větší odběry elektřiny. Do ulic to přivedlo desetitisíce lidí a bulharská vláda musela reagovat. Premiér Bojko Borisov slíbil snížení cen minulé úterý současně s oznámením, že bulharské odbočce energetické společnosti ČEZ bude odebrána distribuční licence. Informaci o odebrání licence ale minulou středu regulační úřad upřesnil s tím, že zkoumání postupu české firmy teprve začalo. Regulační úřad prý licenci firmě ČEZ Bulgaria odebere jen v případě, že šetření prokáže závažná pochybení. Společnost dostala od bulharského regulátora 20 připomínek. Většina z nich se prý týká porušení pravidel o zadávání veřejných zakázek. Ministr energetiky Dobrev podle bulharských zdrojů nedávno obvinil ČEZ, že až 80 procent svých zakázek realizuje bez výběrových řízení a bez podepsaných kontraktů. Česká firma se o výsledcích šetření dozví v polovině dubna. Analytik skupiny J&T Michal Šnobr si myslí, že ČEZ do jisté míry odnesl krizi na trhu s elektřinou.

"Problémy v Bulharsku jsou podstatně širší. Osobně se mi zdá, že problémy ČEZu jako distribuční firmy jsou v podstatě problémy nárazníku, hromosvodu nespokojenosti bulharských obyvatel. Je to opravdu problém politický a bohužel zasáhl toho, kdo posílá složenky za elektřinu. V zemích, které jsou velmi chudé, je elektřina velmi citelné téma."

Michal Šnobr, foto: ČTK
A dodává, že tamní lidé protestují oprávněně.

"V Bulharsku jsou ceny poměrně nízké ve srovnání se zbytkem Evropy. Nicméně v porovnání s kupní silou bulharských obyvatel je ten rozdíl proti střední a západní Evropě opravdu obrovský. Ta nespokojenost občanů Bulharska je fakticky oprávněná. Je otázka, do jaké míry je příčinou evropská unifikace energetiky. Myslím si, že to je klíčový problém."

Bulharské zastoupení společnosti ČEZ vydalo po proklamacích tamních politiků prohlášení, ve kterém rozhodnutí o odebrání licence označuje za nepodložené. Ceny se podle ní musejí vytvářet co nejtransparentněji, aby lidé věděli, za co a komu platí. Polostátní energetický gigant podpořili i politici. Premiér Petr Nečas očekává, že Bulharsko ve sporu s ČEZem dodrží mezinárodní závazky i úmluvu o ochraně investic. Premiér uvedl, že problém s vysokými účty za elektřinu považuje za zpolitizovaný. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba řekl, že o situaci hodlá jednat v Evropské komisi. Prezident Václav Klaus přímo uvedl, že ČEZ není příčinou nepokojů v Bulharsku. Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus upozornil, že pro ČEZ je bulharský trh poměrně důležitý.

Marek Hatlapatka, foto: Cyrrus
"ČEZ nemá v Bulharsku pouze distribuční společnost, ale také uhelnou elektrárnu ve Varně, které se tato kauza, alespoň zatím, netýká. Bulharsko celkově patří k nejvýznamnějším zahraničním trhům ČEZu. Pokud se podíváme na hospodářské výsledky za prvních devět měsíců loňského roku, tak ta distribuce vydělala zhruba jednu miliardu korun na zisku EBITDA. Je to přibližně 1,5 procenta celoskupinového zisku, čili není to dramatické číslo. Na druhou stranu pochopitelně také ne zanedbatelné."

Pokud chceme vyjádřit působení ČEZu v číslech, tak společnost od roku 2005 zaplatila za všechny své akvizice v Bulharsku 12,75 miliardy korun. Kumulovaný zisk v zemi činí přes 15 miliard korun. Na dividendách z Bulharska získala téměř 5 miliard korun. Zástupci ČEZu také vyjádřili přesvědčení, že se v Bulharsku nebude opakovat situace z Albánie. Pokud se v albánském případě ponoříme hlouběji ho historie, dostáváme se do jara roku 2009. Tehdy získal ČEZ většinový podíl v albánském distributorovi elektřiny. Koncem loňského roku albánské úřady ČEZ obvinily z toho, že dluží zhruba miliardu dolarů. Koncem ledna odebral regulační úřad licenci na distribuci elektřiny s odůvodněním, že nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. ČEZ oznámil, že chce vyvolat mezinárodní arbitráž. Společnost ale investovala i jinde na Balkáně. V květnu 2007 podepsala s Republikou srbskou v Bosně a Hercegovině dohodu o vytvoření společného podniku pro plánovaný energetický projekt za 1,4 miliardy eur, což je přibližně 39 miliard korun. Projekt zahrnoval výstavbu uhelné elektrárny Gacko II., modernizaci elektrárny Gacko I. a rozšíření těžby v uhelném dole na východně země. V roce 2009 se ale ČEZ z projektu stáhl a podal návrh na arbitráž proti partnerům v projektu. ČEZu se ale v jiných - nejen balkánských - zemích daří, popisuje analytik Marek Hatlapatka.

Foto: Archiv Radia Praha
"Výsledky jsou různé v každé z těch zemí. Řekl, bych že například v Rumunsku se ČEZu v posledních měsících poměrně daří. Je to jednak proto, že spustil svůj větrný park, díky čemuž mu vzrostl zisk v loňském roce v Rumunsku z výroby poměrně výrazně - také přibližně o jednu miliardu. Na Slovensku se ČEZu daří zvyšovat zisky v distribuci. V Polsku je situace trošku jiná, tam ty uhelné elektrárny mají určité problémy, na druhou stranu ČEZ vidí Polsko - myslím, že oprávněně - jako zemi se zajímavým růstovým potenciálem v oblasti obnovitelných zdrojů, především větrných elektráren. Řekl bych, že situace v těchto třech zemích je jiná. Pochopitelně pokud bychom měli říci, kde by potenciálně mohlo dojít k dalšímu problému, tak nás asi určitě napadne Rumunsko, kde si ČEZ v posledních letech také prošel některými problémy."

A k pronikání ČEZu na další trhy se vyjádřil i Michal Šnobr.

"Musíme si uvědomit, že celá expanze na Balkán a vůbec celková expanze ČEZu v Evropě byla financována jenom jednou věcí: růstem cen elektřiny a především tím, kdo je platil, což byli český průmysl a čeští spotřebitelé. Cena elektřiny, respektive její prodej a produkce zůstává tím hlavním tahounem hospodářských výsledků ČEZu. Klíč k hospodaření ČEZu je v tom, jestli cena elektřiny na evropských trzích bude 40 euro jako nyní, nebo 50 či 35 euro. Toto jsou všechno velmi nepříjemné kauzy, které víceméně jednorázově ovlivňují hospodářský výsledek, ale není to nic tak úplně zásadního."