V Bulharsku úřady zahájily kontrolu českých energetických společností

Фото: ЧТ24

Bulharský energetický regulační úřad nedávno zahájil kvůli velkému množství stížností zákazníků kontrolu v místních divizích českých společností ČEZ a Energo-Pro. Kontrola potrvá čtyři měsíce, ale může být i prodloužena. Je ale další z řady problematických kroků, které znesnadňují expanzi energetického obra ČEZ na balkánské trhy.

Ilustrační foto: ČT24
Současnou situaci okolo prověrky energetických společností okomentoval ve vysílání Českého rozhlasu Jiří Gavor ze společnosti ENA.

"Načasování na přelom roku podle mého názoru není náhodné. Není to náhodné v tom směru, že právě v tomto období před rokem začaly rozsáhlé protesty Bulharů, které vyústily v pád vlády. Je to určitá preventivní akce, kterou se dává najevo Bulharům, že nad nimi někdo drží ochrannou ruku."

Podle některých ohlasů i od českých energetických exportů jsou to právě bulharští politici, kteří se snaží využít situace ve svůj prospěch. Ceny elektřiny jsou v Bulharsku politicky citlivým tématem, náklady na dodávky proudu tvoří velkou část výdajů tamních domácností. Jsou ale podle Jiřího Gavora opravdu tak vysoké?

"Jsou nestandardní, ale naopak, jsou nestandardně nízké. Jsou prakticky nejnižší v celé Evropské unii. Aby to bylo fér, je dlužno podotknout, že i mzdy, příjmy Bulharů, jsou jedny z nejnižších v EU. Ty celkové účty za elektřinu se Bulharům zdají vysoké."

Jiří Gavor, foto: SME-UNION
ČEZ dodává v Bulharsku elektřinu zhruba dvěma milionům domácností a ovládá přibližně 40 procent trhu. Pro ČEZ je Bulharsko druhý největší trh. Celá bulharská kapitola se začala psát už před více než 10 lety. Sám český rozhlas informoval o expanzi ČEZu do Bulharska už v roce 2003. Mluvčí společnosti Ladislav Kříž tehdy řekl, že bulharská vláda chce do konce roku 2003 prodat sedm distribučních firem - a ČEZ to bude zajímat. Jak dlouho ČEZ na bulharském trhu působí, shrnuje Dean Brabec z poradenské společnosti Athur D Little.

"Začalo to někdy v roce 2005. Balkánské země byly vlastně součástí expanze, týkalo se to nejenom Bulharska, ale i Rumunska a dalších zemí bývalé Jugoslávie, kde ČEZ chtěl investovat, kde byly relativně velmi zajímavé podmínky."

Na bulharském trhu se firmy ČEZ, Energo-Pro a rakouská firma EVN staly kvůli vysokým fakturám terčem protestů začátkem loňského roku. Ceny se přitom zvýšily už v červenci 2012, země to ale výrazněji pocítila až s nástupem zimy. Ceny za proud se tehdy zvýšily kvůli delšímu zúčtovacímu období. Bulharský premiér Bojko Borisov podal demisi právě kvůli vysokým cenám elektřiny, také ale kvůli nedůstojným životním podmínkám Bulharů. Bulharské úřady poté v únoru spustily proces, který by mohl vést k odebrání licence ČEZ. V listopadu ale regulační úřad rozhodl, že řízení o odebrání licence zastavuje. Podle analytiků Bulharsko představuje asi desetinu výnosů celé skupiny ČEZ.

Dean Brabec, foto: ofic.prezentace Arthur D Little
"Elektřina je tam klíčovým médiem, protože se elektřinou současně také topí. Způsobuje to velmi významné náklady, elektřina je na topení drahá. Tam by regulace vytápění teplem musela být nějakým způsobem upravena, aby to fungovalo lépe. Navíc se musíme podívat tři roky zpátky, kdy v Evropě vypukla krize. Zastavil se hospodářský růst. To má také negativní dopady na příjmy obyvatelstva. S tím je spojeno také to, že oni jsou na média - ať je to elektřina, plyn, voda -citlivější, než na cokoliv jiného. To potom vede k politickým problémům, které tam jsou. Vlády v těchto jižanských zemích to využívají jako nástroj sociální politiky. Problém je ještě širší, protože v Bulharsku není dostatečně transparnetně nastaven model trhu. Velkou roli tam hraje státem vlastněná společnost NEK. Ta je současně výrobcem, současně je přenosovou soustavou, je také operátorem trhu."

V Bulharsku koupil ČEZ majoritní podíl ve třech distribučních společnostech, které později sloučil do jedné. ČEZ získal i černouhelnou elektrárnu Varna o výkonu 1260 megawattů a uvedl do provozu solární elektrárnu Orešec s instalovaným výkonem téměř 5 megawattů. Ve své expanzi se ČEZ obecně podle svých slov snaží vyniknout zejména v oblasti obnovitelných zdrojů. To ale jde podle Deana Brabce v Bulharsku velmi těžko, protože na to tamní trh není ještě dostatečně připraven.

"Klíčem je tam změnit model trhu. Udělat efektivnější státem vlastněné společnosti. Nastavit specifická pravidla pro vytápění ve vazbě na elektřinu formou nového zvýhodnění nebo nového modelu. Když se podíváme na strukturu energetického mixu, tak většina výroby je tam realizována na "odepsaných" zařízeních, funguje to na bázi variabilních nákladů. Je to relativně dobrá situace, ale je potřeba stimulovat investice do budoucna."

Ilustrační foto: Evropská Komise
Do potíží se v Bulharsku nedostal jen ČEZ. České Energo-Pro dal bulharský antimonopolní úřad dvakrát pokutu za zneužívání dominantní pozice na trhu. Vedle Bulharska se ČEZ dostal do potíží v Albánii. Tamní úřady odebraly firmě licenci k distribuci elektřiny. ČEZ zahájil kroky k arbitráži s albánským státem o náhradě škody za zmařenou investici. Celková ztráta v Albánii se odhaduje na pět miliard korun ČEZ působí i v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. V Rumunsku chtěla tamní vláda elektrárenskému gigantu omezit podporu obnovitelných zdrojů. Firma kvůli tomu podala stížnost k Evropské komisi, informovaly v létě Hospodářské noviny. ČEZ má v Rumunsku 2 větrné parky o instalovaném výkonu 600 megawattů, což je investice v hodnotě přes miliardu eur. České energetické firmy ale stále mají šanci expandovat na další trhy. Jaké to jsou, vyjmenovává Dean Brabec.

"Pokud můžeme část Turecka považovat za Evropu, tak tam je velký potenciál. Potenciál je třeba také v Polsku, ale vidíme, že investoři vstupují také do skandinávských zemí, právě v obnovitelných zdrojích. Ale větší potenciál je dnes spíš mimo Evropu, než v Evropě. Třeba velký potenciál je v Jižní Americe, kam se upírají síly tradičních hráčů,kteří opouštějí evropský kontinent. Tam je třeba zajímavý prostor."

ČEZ je také firmou, která chce dostavět další bloky jaderné elektrárny Temelín. Smlouva s vítězným uchazečem o dostavbu Temelína by mohla být podepsána ve druhém čtvrtletí roku 2015. Se spuštěním se nově počítá až v roce 2030. Podle některých odborníků ale Česko vůbec další jaderné zdroje nepotřebuje, stejná kritika zaznívá i ze sousedního Rakouska. Dostavba by zdvojnásobila výkon elektrárny v Temelíně. Náklady se odhadují na 200 až 300 miliard korun, jde tak o jednu z největších zakázek v české historii. V tendru zůstal americko-japonský Westinghouse a česko-ruské Konsorcium MIR.1200.