České reakce na jednání v Bílém domě: Důležité je, aby Ukrajina dostala silné bezpečnostní záruky
Krok k míru, posun k ukončení války, ledy se hodně pohnuly. Čeští politici hodnotí jednání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a pěti evropskými státníky a šéfy NATO a EU v Bílém domě většinou pozitivně.
Účastníci schůzky ve Washingtonu diskutovali hlavně o bezpečnostních garancích pro Ukrajinu, které by měly zajistit USA a evropské země, a o možné schůzce Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Donald Trump po jednání oznámil, že s přípravami na schůzku prezidentů Ukrajiny a Ruska už začal. Po tomto setkání by podle něj následovalo třístranné jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině s jeho účastí. Americký prezident také uvedl, že na jednání se diskutovalo o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, které by poskytly různé evropské země ve spolupráci s USA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena jednat se šéfem Kremlu v jakémkoliv formátu.
Premiér Petr Fiala (ODS, kandiduje) ocenil pokrok v jednání o míru na Ukrajině. „Česká republika společně s evropskými zeměmi považuje za důležité, aby Ukrajina dostala silné bezpečnostní garance a měla tak - stejně jako celá Evropa - jistotu, že další ruský útok se nebude opakovat,“ uvedl v úterý Fiala.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) označil jednání za další krok k míru. „Další krok k míru pod vedením prezidenta Trumpa a evropských lídrů. Teď je čas, aby Putin přestal odpalovat rakety, přestal zabíjet děti a skutečně usedl k jednacímu stolu. Hlavním výstupem z Washingtonu je, že se demokratický svět shoduje na nutnosti silných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu,“ uvedl Lipavský.
Podle ministra pro Evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) dopadlo setkání lépe, než očekával. „Zdá se, že skutečně ta masivní podpora evropských lídrů stojících za Zelenským vedla k tomu, že v tomto punktu se hodně ledy pohnuly. Trošku mě zaráží a zneklidňuje, že se vůbec nemluví o formě případných územních ústupků, ale vzhledem k tomu, jak pozitivně k tomu přistupuje sám prezident Zelenskyj, tak si myslím, že i tahle věc je řešena ohledem na mezinárodní právo,“ řekl Českému rozhlasu.
Pokročit dál směrem ke spravedlivému a udržitelnému míru ale podle něj nebude možné bez dalšího tlaku na Rusko. „S jakoukoliv dohodou ohledně územních požadavků ovšem musí souhlasit především Ukrajinci. Je to jejich země a jejich rozhodnutí. Do té doby musíme a budeme Ukrajince dál podporovat,“ dodal Dvořák.
Za posun k ukončení války označil schůzku v Bílém domě Karel Havlíček (ANO, kandiduje). „Dobrá zpráva je to, že Donald Trump komunikuje s EU, samozřejmě tedy i s Ukrajinou a z mého pohledu, jakkoliv to bude ještě extrémně, extrémně složité, tak si myslím, že jsme nikdy nebyli blíže tomu, aby k určitým dohodám došlo,“ uvedl.
Šéf opozičních Pirátů Zdeněk Hřib míní, že Západ musí zvýšit tlak na Rusko v ekonomické rovině i posílením vojenské podpory Ukrajině. Je podle něj zjevné, že Putin nespěchá s uzavřením míru.
Podle analytika Jana Kofroně bude podoba bezpečnostních garancí pro Ukrajinu „jednou z nejsložitějších otázek“ dalších vyjednávání. Řekl to ve speciálním vysílání Českého rozhlasu. „Rusové dávají jasně najevo, že je pro ně vysloveně červenu linií, pokud by na Ukrajině měly být síly NATO, včetně sil jednotlivých zemí. Teď je otázka, jestli se podaří Rusy podaří přesvědčit,“ uvedl Kofroň.
Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy ve vysílání Českého rozhlasu poznamenal, že bezpečnostní garance pro Ukrajinu budou sestávat ze tří složek. První z nich těsnější vazba Kyjeva na státy, které budou ochotny garance poskytnout. Další složkou je vyzbrojení Ukrajiny „po zuby“. Poslední částí je podle Šíra přímá přítomnost evropských sil na území Ukrajiny.
