Česko chce posunout dál debatu o nové agrární politice EU

Foto: Evropská komise

Priority českého předsednictví Evropské unii už představili poslancům Evropského parlamentu nejen premiér Mirek Topolánek, ale také ministři klíčových rezortů. Možná nejvíce se asi zapotí při prosazování českých priorit ministr zemědělství Petr Gandalovič. Společná zemědělská politika unie totiž patří k nejcitlivějším oblastem fungování unie. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Foto: Evropská komise
Už rok probíhá v EU tzv. proces ozdravění společné zemědělské politiky. Agrární sektor spolyká ročně téměř polovinu unijního rozpočtu, a to je nadále neúnosné. Reforma agrární politiky by tedy měla být jedním z nejsledovanějších, ale také nejobtížnějších zemědělských témat. Potíž je v tom, že výsledek celého procesu se dnes nikdo neodváží předpovědět.. S částí navrhovaných změn nesouhlasí většina nových členských států unie. Také Česko je odmítá. Proti jiným změnám se zase ostře staví „staré“ státy, ve kterých je silný agrární sektor, léta spoléhající na štědré evropské dotace, jako je Francie, Španělsko, Itálie nebo Řecko. Jiný rozpor mezi státy zase vzniká z odlišného pohledu na využití prostředků ušetřených na přímých platbách farmářům. Ministru Petru Gandalovičovi tedy není co závidět při prosazování českých priorit.

„Je obtížné krátce vysvětlit celou podstatu změn společné zemědělské politiky. Řekněme ale, že do budoucna peníze, které se vydávají na společnou zemědělskou politiku musí být spravedlivěji rozděleny mezi staré a nové členské země. Taktéž musí být efektivnější v podpoře zemědělců a musí přinášet něco, čemu říkáme veřejné statky. To znamená, že ty peníze jsou z velké části za to, že zemědělci se starají řádně o krajinu. Toto všechno by mělo být podstatou nové moderní společné zemědělské politiky po roce 2013.“

Petr Gandalovič,  foto: autor
Říká ministr zemědělství Petr Gandalovič. Rok 2013 by měl být mezník proto, že bude končit současné rozpočtové období Evropské unie. Hlavní oblastí, ve které by mělo dojít k zásadní změně, jsou přímé platby vyplácené evropským zemědělcům. Podíl těchto plateb na rozpočtu společné zemědělské politiky by se měl postupně snižovat. Dnes nejsou přímé platby pro státy unie na stejné úrovni. Farmáři ze starých zemí dostávají procentuálně daleko víc než nováčci. To, jak budou platby rozdělovány, je velice citlivá otázka. Praha podle ministra Gandaloviče zastává názor, že přímé platby by měly být odtrženy od produkce a chce prosadit model jednotné platby na plochu. Náklady na přímé platby by se samozřejmě měly snížit. Česku by k dosažení svého cíle stačilo, kdyby diskuse na toto téma pokročila.

„Je potřeba jasně říci, že během našeho předsednictví rozhodně nedojde ke shodě. To bude ještě dlouhý proces. Na druhé straně my, jako Česká republika, jako reprezentant jedné z nových členských zemí, máme myslím, dobrou šanci vyvolat diskusi, která nebude formální, která bude skutečně oslovovat témata, ty rozdíly, které jsou mezi novými a starými členskými zeměmi. V řadě případů je ale třeba říci, že to jsou i rozdíly uvnitř starých členských zemí. My tedy neočekáváme nějaké definitivní rozhodnutí, ale spíše to, že ta debata posune celý problém někam dál.“

Dalším důležitým tématem českého předsednictví EU se má stát bezpečnost a kvalita potravin. Podle Petra Gandaloviče se Česko už dlouhodobě věnuje ochraně kvalitních výrobků a může Evropě nabídnout své zkušenosti.

„Máme hodně různých známek ochrany původu apod., takže tady, pokud se má hovořit o zefektivnění systému ochranných známek, jsou naše zkušenosti dobré. A toto je naše téma.“

Česko by kvůli kvalitě potravin chtělo například zpřehlednit současné evropské požadavky na jejich označování. Dnes se totiž označování potravin týká asi 40 právních předpisů Unie. Třeba na příkladu potravin je ale zároveň vidět, jak rozdílný důraz kladou jednotlivé státy Unie na stejnou tématiku. Například Švédsko, které v létě přebírá po Česku předsednictví EU a Praha proto se Stockholmem udržuje nyní obzvláště intenzivní kontakty, se více než o kvalitu a bezpečnost potravin zajímá o ochranu životního prostředí, zdraví zvířat a samozřejmě problematiku rybolovu. Nutno podotknout, že ministr Petr Gandalovič se musel zabývat před poslanci Evropského parlamentu i tímto tématem.

„Musím se přiznat, že jsem se na to velmi pečlivě připravoval a šel jsem na ten výbor s trochou nejistoty. Přece jenom v oblasti rybolovu naše znalosti nejsou tak velké. Na druhé straně ale musím říci, že to dopadlo velmi dobře, že nás tam přijali velmi srdečně. Vlastně ukázalo, že země, která nemá moře a není tudíž přímo zapojena do takových různých sporů o tom, kolik která země může lovit určitý druh ryb, tak pokud takto neutrální země se ujme předsednictví, může to být ku prospěchu věci.“

Poslanci Evropského parlamentu jsou zvyklí ptát se velmi otevřeně a také očekávají jasné odpovědi. Petr Gandalovič přiznává, že při všech setkáních vždy také padla otázka, jak je to s ratifikací Lisabonské smlouvy v Česku. Právě v oblasti zemědělství by smlouva měla zavést tzv. spolurozhodování Evropského parlamentu. Měla by tak významně posílit jeho autoritu. A tím pochopitelně i autoritu samotných poslanců, kteří jsou členy zemědělského výboru. Náš ministr měl co vysvětlovat.

„Bylo zcela jasné, že ti poslanci jsou tak trošku naštvaní, že před uplynutím jejich volebního období si nezakusí proceduru toho spolurozhodování. Já jsem vždy poměrně jednoznačně odpověděl, že v České republice probíhá standardní parlamentní procedura ratifikace a že rozhodně my, jako Česká republika, nejsme ti, kdo smlouvu odmítli a že se chtějí někde zeptat, jak to bude s ratifikací, tak by to mělo být spíše Irsko.“

Říká ministr zemědělství Petr Gandalovič.