Česko má dva nové zápisy na seznamu UNESCO Paměť světa

Na seznam UNESCO Paměť světa se v těchto dnech dostaly i dva české zápisy. Jedná se o vůbec první písemné památky z České republiky v tomto prestižním seznamu. Jde o sbírku rukopisů české reformace ze 14. - 16. století a unikátní soubor periodik a knih ruské, běloruské a ukrajinské emigrace z let 1918 - 1945. Obě sbírky jsou uloženy v Národní knihovně ČR v Praze.

Soubor středověkých rukopisů české reformace zahrnuje tzv. husitika, tedy rukopisy Mistra Jana Husa a jeho následovníků, a dále spisy Jednoty bratrské. Sbírka čítá 321 kusů a podle Renaty Modrákové z Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny jsou mezi nimi i opisy děl anglického reformátora Johna Wiclifa:

"Jeho texty byly do Čech přineseny už během 14. století českými studenty, kteří studovali na anglické univerzitě a potom přecházeli sem do Prahy. Takto velké množství opisů Wiclifových děl není zachováno nikde jinde na světě, jen v naší knihovně."

Unikátem je i společné uložení tohoto rozsáhlého souboru spisů české reformace. Do Národní knihovny se dostaly dílem z bývalé knihovny Pražské univerzity, kterou později spravovali jezuité v Klementinu, ale také ze zrušených klášterů po celých Čechách. O rukopisy je podle Renaty Modrákové zájem i v zahraničí:

"Velký zájem tady je i z amerického prostředí, protože svět je kupodivu s husitským hnutím obeznámený."

Další položkou na seznamu Paměť světa je soubor periodik ruské, běloruské a ukrajinské emigrace, která po roce 1917 odcházela z revolučního Ruska. Ředitel Slovanské knihovny v Praze Lukáš Babka připomíná, že jedním z největších světových center této emigrace se stala Praha:

"Jako jediné centrum byla však podporována vládními finančními prostředky v té míře, že zde mohla vzniknout řada vzdělávacích a kulturních institucí, archivních a knihovních zařízení."

Ačkoliv archivní část této emigratnské sbírky byla v roce 1945 vyvezena do Sovětského svazu, ve Slovanské knihovně v Praze zůstalo na dva tisíce titulů časopisů a několik tisíc titulů novin.

"Po roce 1989 došlo k obnově zájmu, vůbec k umožnění věnovat se této problematice, a ta sbírka začala být opět využívána."

Národní knihovna obě sbírky, jak soubor středověkých reformačních rukopisů, tak ruská emigrantská periodika, postupně digitalizuje. Prostřednictvím internetu se tak s nimi mohou seznámit zájemci z celého světa. Za zvláštní přínos k digitalizaci dokumentů a za ochranu a zpřístupnění kulturního dědictví dostala Národní knihovna cenu v rámci programu UNESCO Paměť světa už v roce 2005.