Poklady staré víc než pět století. Do Pelhřimova zamířily nejvzácnější české bible
Malé muzeum Bible v Pelhřimově získalo do svých sbírek mimořádné knihy, které představují samotné počátky českého knihtisku. Mimo jiné Bibli pražskou, kutnohorskou a benátskou.
Malé muzeum Bible, které letos slaví 10 let, však není vůbec malé. Čítá více než 650 vydání bible v 96 jazycích. Unikátní sbírka byla zapsána i do České knihy rekordů.
Najdete tu malé verze biblí pro vojáky, motorkáře, kamioňáky, ale třeba i Bibli do nepohody - vodě a ohni odolný exemplář je uložený v akváriu. Je tu i bible jako komiks a biblické scény z Lega. V muzeu se také dozvíte, jak se zakázané výtisky bible v minulosti schovávaly. Běžně se prý ukládaly za trámy a v jedné rodině pekaře ji v nouzi strčili do chlebového těsta.
Jednou z nejstarších knih v muzeu byly Spisy svatého Augustina z roku 1506. To se nyní změnilo. Muzeum získalo Bibli pražskou z roku 1488, Bibli kutnohorskou a Bibli benátskou. Cesta k výjimečným tiskům se otevřela díky ochotě dvou soukromých sběratelů. Majitel Bible pražské muzeum sám oslovil. Jak uvedl jeho ředitel a teolog Vladislav Donát, byl ve vyšším věku, a stál před volbou, co s knihami udělat. Muzeum mu nabídlo jistotu, že bible uvidí veřejnost.
Nová technologie uchvátila tiskaře Bible kutnohorské
Bible pražská patří k nejstarším prvotiskům na našem území. Jméno tiskaře není dodnes známo. Původní náklad odborníci odhadují na několik stovek kusů, dochovaných exemplářů je necelá stovka, přičemž kompletních svazků může být sotva desetina.
Pelhřimovský exemplář Bible pražské není zcela kompletní. Ale druhý velký přírůstek, Bible kutnohorská z roku 1489, je na tom výrazně lépe. Jak dodal ředitel muzea Donát, jde o neskutečný nález, protože svazek je téměř kompletní. Chybí v něm jediný list. Na rozdíl od Bible pražské ji navíc zdobí tištěné a ručně kolorované ilustrace.
Bibli kutnohorskou vytiskl v roce 1489 Martin z Tišnova. Kupodivu se dostal k tiskařskému řemeslu až v pozdním věku, v době vydání mu bylo kolem 70 let. Původní profesí byl písař, kterého zaujala technologie, která převrátila knižní trh naruby.
Bible benátská je první, která udává délky samohlásek
Spolu s oběma starobylými tisky muzeum získalo také Bibli benátskou z roku 1506. Je to první česká tištěná bible vydaná v zahraničí (v Benátkách) v roce 1506. Vyšla nákladem tří měšťanů Starého města pražského Jana Hlavsy, Václava Sovy a Buriana Lazara. Zdobilo ji celkem 103 ilustrací. Jako první česká bible udává délky samohlásek, a to buď čárkou, nebo zdvojením samohlásek.
Muzeum ve Starém Pelhřimově vyrostlo ze soukromé sbírky Donátova otce. Na podzim roku 2018 se muzeu podařilo získat 200 let starý svitek tóry vytvořený z desítek zvířecích kůží. Byl napsaný na začátku 19. století ve východní Evropě, možná v Sudetech. Patřil zřejmě chudší židovské komunitě, protože byl vícekrát opravován. Dnes by pořízení takového svitku stálo asi dva miliony korun. Muzeu ji věnovala americká nadace God's Ancient Library, která v Izraeli nakupuje staré svitky a předává je školám a muzeím po celém světě.
V muzeu si můžete také zkusit, jakými způsoby bible v průběhu staletí vznikala. Vyzkoušíte si její ruční přepis v původních biblických jazycích, hebrejštinou a řečtinou. Další možností je přepisování husím brkem a tisk na replice středověkého tiskařského lisu.
