Dvořákův archiv a Mollova mapová sbírka se staly součástí Paměti světa. Česko má v seznamu už deset zápisů
Už deset zápisů má Česko v prestižním mezinárodním registru Paměť světa. Seznam UNESCO registruje památky dokumentárního dědictví. Výkonná rada schválila na svém 216. zasedání zápis celkem 64 nových památek. Mezi nimi jsou i dvě české - Archiv Antonína Dvořáka a Mollova mapová sbírka.
Antonín Dvořák (1841–1904) je považován za jednoho z nejvýznamnějších světově proslulých skladatelů 19. století a jeho dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. Dvořákův archiv obsahuje většinu skladatelových notových rukopisů, důležité jím autorizované opisy jeho skladeb a první vydání jeho děl. Je v něm ale také soubor korespondence, diplomy nebo například čestná jmenování. Sbírka je uložena v Českém muzeu hudby v Národním muzeu v Praze.
„Archiv je považován za součást kulturního dědictví České republiky, je svědectvím o díle, které je veřejností reflektováno jako příspěvek českých zemí do světového kulturního pokladu,“ uvedla Ivana Awwadová z tiskového oddělení Ministerstva kultury.
Antonín Dvořák je tak po Leoši Janáčkovi druhým českým skladatelem, který v prestižním registru figuruje. Janáčkův archiv byl výkonnou radou UNESCO schválen na základě nominace už v roce 2018.
Doklad sběratelství map
Mollova mapová sbírka, kterou uchovává Moravská zemská knihovna v Brně, představuje ojedinělý a výjimečně rozsáhlý doklad sběratelství map z doby raného osvícenství. Kolekci formoval sběratel Bernard Pavel Moll v 18. století a zahrnuje mapy a veduty od konce 16. století do 60. let 18. století. Podle odborníků je výjimečná svým rozsahem i zachováním původní struktury.
Sbírka pokrývá území několika dnešních států včetně Česka. „Mapy mimo jiné dokumentují dobovou situaci na Balkáně nebo války v severní Itálii a Slezsku. Moll vlastně vzal soubory grafických listů a atlasy, které byly k dispozici a měly nějakou předdefinovanou strukturu, rozstříhal je a celé to přeskládal,“ přiblížil sbírku na tiskové konferenci vedoucí knihovního oddělení rukopisů a starých tisků Jiří Dufka.
Vystřižené mapy Moll podle něj navíc podlepoval kvalitním ručním papírem, což pomohlo sbírku udržet v dobrém stavu. „Nám zůstaly i dobové katalogy a víme, jakým způsobem Moll sbírku shromažďoval. K mapám máme i doplňující informace,“ doplnil Dufka.
Kromě archivu Dvořáka a Janáčka a Mollovy sbírky už do Paměti národa patří například Kynžvartská daguerrotypie, Camociovy mapy, sbírka středověkých rukopisů z dob české reformace nebo Libri Prohibiti, tedy sbírka časopisů českého a slovenského samizdatu z let 1948 až 1989.
Program UNESCO Paměť světa (Memory of the World Programme) vznikl v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví jako důležité součásti kulturního dědictví lidstva. Do mezinárodního registru může členský stát navrhnout každé dva roky dvě nominace - omezení se ale nevztahuje na nominace mezinárodní.
