Šifra mistra Klaudiána. Nejstarší tištěná mapa Čech je stále zahalená tajemstvím
Uplynulo už více než půl tisíciletí od doby, kdy vznikla ‚šifra mistra Klaudiána‘ . Tak se také říká nejstarší tištěné mapě zobrazující Čechy. Pro vědce je totiž stále zahalená tajemstvím. Nejsou zatím zcela jasné okolnosti jejího vzniku ani informace o jejích autorech. Do dneška se dochoval pouze jediný exemplář.
Mapu nechal v roce 1517 vyrobit Mikuláš Klaudián (někde psáno Klaudyán), lékař, lékárník, učenec a také majitel tiskárny, který patřil mezi významné stoupence Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi. Klaudián pro Jednotu bratrskou také dohlížel na tisk bratrské Apologie v českém vydání v Norimberku, kde byly tehdy lépe vybavené tiskárenské dílny.
Při svých cestách do Norimberku za tamními rytci a tiskaři nechal podle odborníků také vyřezat tři poměrně velké dřevěné desky na tisk listu s mapou. Kdo dílo objednal a proč, není jasné. „Shodli jsme se na tom, že Klaudián byl pravděpodobně jejím navrhovatelem. Měl ideu, do tiskárny v Norimberku si přinesl asi i nějaké kreslené návrhy. Tehdejší kartograf celý list sestavil, a Klaudián ho asi při tom kontroloval,“ popsala Českému rozhlasu historička Eva Semotanová z Historického ústavu Akademie věd.
Vydání se ale neobešlo bez cenzury a Klaudián je v zápisech norimberské městské rady nazýván „kulhavým kacířem“. Přestože norimberští list s mapou nakonec dovolili vydat, nesměly poté již v Norimberku vycházet české knihy.
Jižní orientace
Dnešní člověk by se ale v mapě orientoval jen těžko. Je totiž obráceně, než jak jsme zvyklí - jih má umístěný na horní straně. Podle některých vědců by mohlo být důvodem to, že Klaudiánova mapa vychází z tradice poutnických map. Ty vznikaly na přelomu 14. a 15. století a byly určeny pro poutníky, kteří se vydávali na cestu do Říma.
„Poutníci používali kompas a sluneční hodiny, takže postavení k jihu bylo zásadní. Severní orientace map převládla v 2. polovině 16. století, ale třeba rukopisné mapy panství mají orientaci různou ještě v 1. polovině 19. století,“ uvedla historička.
Celé dílo má rozměr 126 x 64 centimetrů a skládá se ze tří částí. Samotná mapa českého království je v její dolní třetině. Vědci dodnes přesně neví, proč mapa vznikla nebo pro koho byla vydána. Byla ale na svoji dobu poměrně přesná.
Zobrazuje 280 sídel, řeky, lesy, pohoří a hlavní dálkové cesty. Mezi hlavní silnice vycházející z Prahy vložil autor tečkové značky ve vzdálenosti jedné české míle. Města jsou rozdělena na královská a poddanská, katolická a nekatolická. Královská města jsou na mapě označená korunou. Poddanská pak štítem. Katolická města byla zakreslena se zkříženými klíči sv. Petra a utrakvistická s kalichem. Hrady, kláštery a tvrze znázorňovala věž a menší města půlměsíc orientovaný západovýchodním směrem. Hory i lesy jsou znázorněn stromečkovými značkami.
Zajímavé je české názvosloví mapy, které je dodnes srozumitelné. U pramenů Labe je jediný název pohoří “Krkonoss”, z popisu řek jsou zaznamenány pouze význačné toky jako je Labe, Vltava, Ohře a Jizera.
Společenské, politické a náboženské poměry
Pozoruhodná je také obrazová část mapy. Nahoře uprostřed je vyobrazen tehdejší panovník Ludvík Jagellonský se znaky zemí, které spravoval. Pod alegorií spravedlnosti (váhy) jsou ilustrace, které spolu s textem zobrazují společenský stav počátku 16. století. Výjev vozu taženého na dvě strany poukazuje na nábožensky rozdělenou českou společnost – na katolíky a husity. Výjev přepadaného kupeckého vozu zase ukazuje na nedobré bezpečnostní poměry v zemi.
„Klaudiánova mapa má také moralistní obsah. Kresby a citáty, které měly poučit veřejnost, jak se má křesťanský obyvatel českých zemí chovat. Uživateli této mapy ale byly jen společenské elity, tedy panovník, šlechta, církevní hodnostáři, učenci z Karlovy univerzity a vzdělaní měšťané. Mezi obyčejné obyvatele měst se tato mapa vůbec nedostala,“ upozornila Semotanová.
Přestože se jednalo o mapu vytištěnou, do dneška se dochoval pouze jediný exemplář. Unikátní mapa, která je považovaná za nejvzácnější českou kartografickou památku, je uložena ve státním archivu v Litoměřicích. Kromě řady kopií z 16. století se zachovaly také velmi ceněné kopie z počátku 19. století od známého kartografa Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha.
