Šifra mistra Klaudiána. Nejstarší tištěná mapa Čech je stále zahalená tajemstvím

Uplynulo už více než půl tisíciletí od doby, kdy vznikla ‚šifra mistra Klaudiána‘ . Tak se také říká nejstarší tištěné mapě zobrazující Čechy. Pro vědce je totiž stále zahalená tajemstvím. Nejsou zatím zcela jasné okolnosti jejího vzniku ani informace o jejích autorech. Do dneška se dochoval pouze jediný exemplář.

Klaudiánova mapa z roku 1518|Zdroj: Wikimedia Commons, public domain

Mapu nechal v roce 1517 vyrobit Mikuláš Klaudián (někde psáno Klaudyán), lékař, lékárník, učenec a také majitel tiskárny, který patřil mezi významné stoupence Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi. Klaudián pro Jednotu bratrskou také dohlížel na tisk bratrské Apologie v českém vydání v Norimberku, kde byly tehdy lépe vybavené tiskárenské dílny.

Při svých cestách do Norimberku za tamními rytci a tiskaři nechal podle odborníků také vyřezat tři poměrně velké dřevěné desky na tisk listu s mapou. Kdo dílo objednal a proč, není jasné. „Shodli jsme se na tom, že Klaudián byl pravděpodobně jejím navrhovatelem. Měl ideu, do tiskárny v Norimberku si přinesl asi i nějaké kreslené návrhy. Tehdejší kartograf celý list sestavil, a Klaudián ho asi při tom kontroloval,“ popsala Českému rozhlasu historička Eva Semotanová z Historického ústavu Akademie věd.

Vydání se ale neobešlo bez cenzury a Klaudián je v zápisech norimberské městské rady nazýván „kulhavým kacířem“. Přestože norimberští list s mapou nakonec dovolili vydat, nesměly poté již v Norimberku vycházet české knihy.

Jižní orientace

Dnešní člověk by se ale v mapě orientoval jen těžko. Je totiž obráceně, než jak jsme zvyklí -  jih má umístěný na horní straně. Podle některých vědců by mohlo být důvodem to, že Klaudiánova mapa vychází z tradice poutnických map. Ty vznikaly na přelomu 14. a 15. století a byly určeny pro poutníky, kteří se vydávali na cestu do Říma.

Detail Klaudiánovy mapy|Zdroj: public domain

„Poutníci používali kompas a sluneční hodiny, takže postavení k jihu bylo zásadní. Severní orientace map převládla v 2. polovině 16. století, ale třeba rukopisné mapy panství mají orientaci různou ještě v 1. polovině 19. století,“ uvedla historička.

Celé dílo má rozměr 126 x 64 centimetrů a skládá se ze tří částí. Samotná mapa českého království je v její dolní třetině. Vědci dodnes přesně neví, proč mapa vznikla nebo pro koho byla vydána. Byla ale na svoji dobu poměrně přesná.

Detail Klaudiánovy mapy|Zdroj: public domain

Zobrazuje 280 sídel, řeky, lesy, pohoří a hlavní dálkové cesty. Mezi hlavní silnice vycházející z Prahy vložil autor tečkové značky ve vzdálenosti jedné české míle. Města jsou rozdělena na královská a poddanská, katolická a nekatolická. Královská města jsou na mapě označená korunou. Poddanská pak štítem. Katolická města byla zakreslena se zkříženými klíči sv. Petra a utrakvistická s kalichem. Hrady, kláštery a tvrze znázorňovala věž a menší města půlměsíc orientovaný západovýchodním směrem. Hory i lesy jsou znázorněn stromečkovými značkami.

Zajímavé je české názvosloví mapy, které je dodnes srozumitelné. U pramenů Labe je jediný název pohoří “Krkonoss”, z popisu řek jsou zaznamenány pouze význačné toky jako je Labe, Vltava, Ohře a Jizera.

Společenské, politické a náboženské poměry

Klaudiánova mapa|Foto: Daniela Pilařová, Český rozhlas

Pozoruhodná je také obrazová část mapy. Nahoře uprostřed je vyobrazen tehdejší panovník Ludvík Jagellonský se znaky zemí, které spravoval. Pod alegorií spravedlnosti (váhy) jsou ilustrace, které spolu s textem zobrazují společenský stav počátku 16. století. Výjev vozu taženého na dvě strany poukazuje na nábožensky rozdělenou českou společnost – na katolíky a husity. Výjev přepadaného kupeckého vozu zase ukazuje na nedobré bezpečnostní poměry v zemi.

Klaudiánova mapa|Foto: Daniela Pilařová, Český rozhlas

Klaudiánova mapa|Foto: Daniela Pilařová, Český rozhlas

„Klaudiánova mapa má také moralistní obsah. Kresby a citáty, které měly poučit veřejnost, jak se má křesťanský obyvatel českých zemí chovat. Uživateli této mapy ale byly jen společenské elity, tedy panovník, šlechta, církevní hodnostáři, učenci z Karlovy univerzity a vzdělaní měšťané. Mezi obyčejné obyvatele měst se tato mapa vůbec nedostala,“ upozornila Semotanová.

Přestože se jednalo o mapu vytištěnou, do dneška se dochoval pouze jediný exemplář. Unikátní mapa, která je považovaná za nejvzácnější českou kartografickou památku, je uložena ve státním archivu v Litoměřicích. Kromě řady kopií z 16. století se zachovaly také velmi ceněné kopie z počátku 19. století od známého kartografa Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha.

Klaudiánova mapa|Foto: Daniela Pilařová, Český rozhlas