Česko má málo vysokoškoláků, zaostává za průměrem OECD
Česko patří podle poslední zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj mezi státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Takzvané terciární vzdělání má v zemi 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí OECD je 42 procent. To může v budoucnu negativně ovlivnit konkurenceschopnost České republiky na trhu práce.
Aktuální publikace OECD přináší podrobný pohled na vzdělávací systémy ve všech členských a partnerských státech. Data za Česko představili zástupci ministerstva školství. „Asi sedm procent lidí ve věku 25 až 64 let v Česku má bakalářské nebo vyšší odborné vzdělání, 19 procent má magisterské vzdělání, doktorské vzdělání má asi jedno procento,“ přiblížil Vladimír Hulík z Odboru školské statistiky a analýz ministerstva.
V posledních deseti až patnácti letech podle něj na vysoké školy nastupuje asi 55 procent populačního ročníku. V polovině 90. let se podle něj jednalo o méně než 20 procent. „I proto bude dlouho trvat, než Česko dožene průměr západních zemí,“ uvedl.
OECD ve zprávě upozorňuje, že absolvování terciárního vzdělávání silně závisí na rodinném zázemí. „Ve všech zemích s dostupnými údaji mají mladí dospělí (25–34 let) výrazně vyšší pravděpodobnost, že získají terciární vzdělání, pokud ho získali i jejich rodiče. V Česku dosáhlo terciárního vzdělání 60 procent mladých lidí, u kterých alespoň jeden z rodičů získal tento stupeň vzdělání. U dětí rodičů se středoškolským vzděláním je to pouze 30 procent,“ vyplývá z dat organizace.
Co se týče studijních oborů, v celé OECD jsou dva nejoblíbenější široké studijní obory – věda, technologie, inženýrství a matematika a obchod, administrativa a právo. „V Česku studenti nejčastěji absolvují přírodní a technické obory, těch je 23 procent. Dále následují absolventi oborů byznys a právo – 19 procent – a stejný podíl tvoří také absolventi humanitních a společenských věd,“ vyplývá ze zprávy OECD.
Podle posledních dostupných údajů většinu nastupujících studentů na vysoké školy tvoří ženy. V zemích OECD je průměr 54 procent, v České republice se pak jedná o 56 procent žen. To znamená, že podíl žen nastupujících na vysokou školu v Česku od roku 2013 o dvě procenta poklesl.
Zpráva zároveň potvrzuje, že dosažené vzdělání významně souvisí s nezaměstnaností a výší příjmu. Mladí lidé bez dokončeného středoškolského vzdělání čelí v Česku 9,5procentní nezaměstnanosti, zatímco u středoškolsky vzdělaných se jedná o 2,8 procenta a u vysokoškolsky vzdělaných osob je to jen 2,4 procenta.
Lidé s dosaženým terciárním vzděláním obecně v rámci zemí OECD také dosahují nejvyšších příjmů. Z dat vyplývá, že v členských zemích vydělávají lidé bez vyššího středního vzdělání v průměru o 17 procent méně než ti, kteří ho mají; s terciárním vzděláním pak o 54 procent více. V Česku jsou rozdíly větší.
„V Česku je rozdíl v odměňování mezi pracovníky s ukončeným vyšším středním vzděláním a bez něj 21 procent. Rozdíl mezi osobami s ukončeným vyšším středním a terciárním vzděláním je také větší než průměr OECD, a to 60 procent. To naznačuje obecně rozptýlenější rozložení mezd podle dosaženého vzdělání v Česku, což může naznačovat vyšší relativní návratnost vzdělání, ale také vyšší úroveň nerovnosti příjmů ve srovnání s průměrem OECD,“ upozorňuje zpráva.
Co se týče sociálních dopadů vzdělání, obecně lidé s vyšším stupněm dosaženého vzdělání uvádí, že jsou zdravější, méně kouří nebo si užívají vlastní život. „Lidé s vysokoškolským vzděláním v Česku patří podle vlastního vnímání k nejzdravějším v rámci zemí OECD. Přesto je v České republice míra „užívání si života“ pod průměrem OECD,“ upozorňuje v prezentaci zprávy ministerstvo školství.
Výdaje na žáka zůstávají pod průměrem
Zpráva OECD také ukazuje podíl vládních výdajů na vzdělávání. V Česku výdaje na vzdělávání od základních po vysoké školy i se započítáním soukromých výdajů činily 4,2 procenta hrubého domácího produktu, zatímco průměr OECD byl 4,7 procenta.
Přepočítané roční výdaje na žáka či studenta jsou v Česku ve všech stupních vzdělávání pod průměrem v rámci zemí OECD. Například roční výdaje na žáka na prvním stupni činí podle zprávy 8637 dolarů (asi 179.800 korun), průměr zemí OECD je 12.730 dolarů.
Podle zprávy je Česko nad průměrem v rámci zemí OECD v podílu zahraničních studentů. Polovinu z nich však tvoří občané Slovenské republiky.
Související
-
5 nejlepších univerzit v Česku
Proč jít studovat do Česka? Jak kvalitní je výuka? O jaké obory je mezi cizinci největší zájem? V jakém jazyce jsou české studijní programy?
