Novinka v českém školství: Průmyslové doktoráty mají posílit spolupráci univerzit a firem
Vysokoškoláci v Česku by mohli v budoucnu nově studovat takzvané průmyslové doktorské programy. Nový typ univerzitního studia, který má kombinovat akademický výzkum s praktickými zkušenostmi ve firmách, představily ministerstvo školství a ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace. Institut průmyslového doktorátu by měla zavést chystaná novela vysokoškolského zákona.
„Budoucnost České republiky spočívá ve vysoké přidané hodnotě, kterou mohou přinést jen vysoce kompetentní lidé a průmyslové doktoráty jsou jednou z cest, jak je vytvořit,“ řekl náměstek ministra školství Jaroslav Miller na tiskové konferenci ke kulatému stolu, kde o možnosti zavedení tohoto typu studia diskutovali zástupci ministerstev, firem a univerzit.
Rezort školství si od průmyslových doktorských programů slibuje, že studium dokončí více studentů a budou mít vzdělání, které využijí i v praxi. Podle ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) bude zavedení průmyslových doktorátů ale přínosné pro všechny aktéry - jak pro samotné studenty, tak pro univerzity a firmy.
„Univerzitám přinese finanční prostředky po zlepšení práce s doktorandy. Pro ty to zase bude velmi zajímavá zkušenost. Ať už budou poté pokračovat v akademické sféře, anebo půjdou právě do těchto firem pracovat. V případě, že studenti do takovýchto firem půjdou, budou už mít představu, jak to v průmyslových firmách funguje a jak pracují. Firmy získají možnost spolupracovat se špičkovými výzkumnými pracovníky a přístup k nejlepšímu dostupnému vybavení a infrastruktuře,“ uvedla ministryně. Státu to podle ní může přinést rychlý nárůst průmyslového výzkumu, který zvyšuje konkurenceschopnost země, a podmínky pro zakládání nových společností a nárůstu investic do výroby.
Dostuduje jen část doktorandů
Podle ministerstva školství je v současné době v České republice na 24 tisíc doktorandů. Studium, které trvá obvykle pět let i více, absolvuje ale zhruba jen třetina těch, kteří do něj nastoupí. A pouze zlomek najde uplatnění ve vědě. V zahraničí je přitom podle ministerstev takový typ studia běžný - obvykle se zaměřuje na aplikovaný výzkum, který odpovídá potřebám firmy či oboru.
„Zkušenosti ze zahraniční ukazují, že průmyslové doktoráty jsou ve vyšším počtu případů dokončovány v řádném termínu a uplatnění ve vědě je prakticky zajištěno již v samotném průběhu studia,“ přiblížil náměstek Miller s tím, že absolventi průmyslových doktorátů jsou uplatnitelní i mimo sektor akademického výzkumu.
Náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpán Jurajda připomněl, že v Česku sice existují spolupráce na úrovni student – univerzita – firma, jedná se ale podle něj zpravidla o výsledek dobře nastavené individuální komunikace.
„Pro efektivní fungování systému průmyslových doktorátů je třeba nastavit rámec pravidel na celostátní úrovni,“ doplnil.
Téma doktorského studia by stanovovala firma ve spolupráci s vysokou školou, polovinu nákladů na projekt doktoranda by platila firma. Mělo by to snížit riziko, že doktorand kvůli materiální nouzi studium nedokončí. Ministerstvo školství už informovalo o vzniku pracovní skupiny, která by se měla možnostmi zavedení průmyslových doktorátů v českém prostředí zabývat.
