Absolventům chybí praxe. Za připravené je považuje pouhé jedno procento firem

Slabinou českého trhu práce zůstává násup absolventů do prvního zaměstnání. Vyplývá to z průzkumu Mozaika pracovního trhu. Ten zároveň potvrzuje zásadní roli stáží a pracovních praxí během studia.

Téměř polovina z absolventů tvrdí, že postrádá orientaci ve firemních procesech, třetině chybí praktické zkušenosti a stejný podíl má problém se zvládáním pracovního tempa. Ještě kritičtější jsou zaměstnavatelé. Za plně připravené pro praxi považuje absolventy pouhé 1 % firem. Z jejich pohledu absolventům chybí hlavně samostatnost a schopnost práce pod tlakem.

Ilustrační foto: skeeze, Pixabay, CC0

Podle průzkumu firmy Grafton Recruitment a Gi Group, který kombinuje pohled zaměstnanců i firem, patří neznalost fungování firmy mezi nejčastější problémy napříč skupinami zaměstnanců. Potýká se s ní 48 % absolventů.

Z pohledu zaměstnavatelů je situace ještě závažnější - nedostatečnou znalost firemních procesů připisují až 65 % absolventů. Nejčastěji na tento problém narážejí firmy v průmyslu, kde je rychlá orientace v provozu klíčová.

Třetině absolventů chybí praktické zkušenosti

„Skutečnost, že se absolventi v prvních měsících práce hůře orientují ve vnitřním fungování firmy, není nová a netýká se jen dnešních absolventů. Stejnou situací si procházeli i ti, kteří dnes patří mezi zkušené pracovníky. Jde o přirozenou součást přechodu ze školy do praxe, kdy se člověk poprvé setkává s konkrétním fungováním organizace, které je vždy specifické. O to důležitější je, aby studenti získávali praktické zkušenosti už během studia - například formou stáží nebo brigád. Díky tomu se dokážou v pracovním prostředí zorientovat výrazně rychleji a řadě problémů lze předejít," vysvětluje Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group.

Ilustrační foto: geralt, Pixabay, CC0

Třetina absolventů uvádí, že jí při nástupu chyběly praktické zkušenosti a schopnost aplikovat teorii na konkrétní úkoly. Naopak jen menší část měla problém s digitálními dovednostmi nebo komunikací se zákazníky (12 %) či s organizací času a priorit (13 %). Zaměstnavatelé poukazují i na další slabiny absolventů. Nedostatečnou práci s prioritami zmiňuje téměř každý druhý zaměstnavatel (46 %).

Překvapením je tempo práce a celková vytíženost

Ilustrační foto: Werner Heiber, Pixabay, Pixabay License

První pracovní zkušenost je pro absolventy střetem s realitou pracovního prostředí. Více než třetina z nich (35 %) uvádí, že je po nástupu překvapilo tempo práce a celková vytíženost. Téměř stejný podíl (32 %) poukazuje na nedostatečné zaškolení, které jim ztížilo orientaci v novém prostředí. Přibližně čtvrtina absolventů pak zmiňuje časté změny priorit nebo nesoulad mezi očekáváním a skutečnou náplní práce.

„Velkou roli hraje už samotný nábor. Pokud je očekávání nastavené příliš optimisticky a následná zkušenost tomu neodpovídá, vzniká zbytečný nesoulad. Klíčový je proto nejen obsah práce, ale i kvalita zaškolení a to, jak firmy nové zaměstnance provedou prvními měsíci," vysvětluje Jitka Kouba a dodává, že onboarding není jen administrativní formalita - pokud selže, firma přichází o investici ještě dříve, než se stihne vrátit. Právě první měsíce totiž často rozhodují o tom, zda absolvent ve firmě zůstane, či ne.

Do průzkumu s názvem Mozaika pracovního trhu se v průběhu 1. čtvrtletí 2026 zapojilo 1500 respondentů z řad zaměstnanců a 324 zástupců firem. Průzkum je unikátní tím, že kombinuje perspektivu zaměstnanců i zaměstnavatelů, a umožňuje tak lépe pochopit, kde se jejich pohledy na pracovní realitu potkávají a kde se naopak rozcházejí.