Výpověď bez udání důvodu? Odbory, opozice i část koalice nesouhlasí
Poslanci koaličních ODS a TOP 09 se rozhodli předložit návrh na výpověď bez udání důvodu. A to i přes nesouhlas ministra práce Mariana Jurečky z KDU-ČSL. Chtějí, aby se návrh stal součástí tzv. flexibilní novely zákoníku práce, kterou projednává sněmovna.
Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo podle úpravy poslanců koaličních ODS a TOP 09 nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. Některým lidem by zaměstnavatelé takovou výpověď dát nesměli, říká místopředseda sněmovny Jan Skopeček z ODS.
"Výpověď bez udání důvodu neznamená, že by zaměstnanci nebyli chráněni. Jednak by obdrželi mnohonásobně vyšší odstupné a jednak tam i definujeme skupiny, kterých by se výpověď bez udání důvodu netýkala, ať už jsou to zaměstnanci těsně před důchodovým věkem, nebo další sociální skupiny, kterých by se to mohlo dotknout negativně."
Výpověď bez udání důvodu by tak nesměli dostat podle návrhu také těhotné zaměstnankyně, lidé na rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu.
Se záměrem nesouhlasí například vládní lidovci. Proti se staví odbory, a hrozí protesty.
Dříve se hovořilo o dánském modelu. Tam jsou však dávky vyšší
Navrhovatelé v této souvislosti dříve hovořili o pružném dánském modelu. Jak ale vysvětlil v Českém rozhlase hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, dávky v nezaměstnanosti jsou v Dánsku vypláceny až dva roky. Dánové také zůstávají nezaměstnaní kratší dobu než lidé v Česku. Polovina je schopná si najít práci za tři měsíce, u nás si ji najde jen 30 procent.
Poslanec Michal Zuna (TOP 09) za překladatele uvedl, že výpověď bez udání důvodu by umožnila zaměstnavatelům pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu.
"Pokud by nějaký zaměstnanec dostal výpověď touto formou, tak by mu náležel dvojnásobek zákonného odstupného."
Se záměrem TOP09 a ODS nesouhlasí například poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková.
"Je tam pořád riziko toho, že nám lidé zůstanou na Úřadech práce, které se s nimi nebudou umět vypořádat."
Jak už dříve připomněl v Českém rozhlase šéfredaktor deníku Právo, podstatné jsou finance. Česko dalo v roce 2023 na státní politiku zaměstnanosti něco přes 20 miliard korun. Drtivá většina šla na podporu. Na aktivní politiku zaměstnanosti jen jednotky miliard. V menším Dánsku investují podle dostupných dat v přepočtu až 90 miliard korun, na programy zaměstnanosti 20 miliard.
Vládní novela prodlužuje zkušební dobu
Vládní novela zákoníku práce prodlužuje ze tří na čtyři měsíce zkušební dobu. Poslankyně opozičního hnutí SPD Lucie Šafránková předložila návrh, který by u zkušební doby zachoval nynější stav.
"Toto opatření by zásadně zvýšilo nejistotu zaměstnanců. Ve zkušební době totiž mohou být pracovní poměry ukončeny okamžitě, ze dne na den, bez uvedení důvodu ze strany zaměstnavatele, samozřejmě i zaměstnance."
Zaměstnavatelé by podle vládní předlohy museli rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Někteří pracovníci by mohli výdělek dostávat v eurech. Na brigády o letních prázdninách by se mohlo začít chodit od 14 let.
