Česko-slovenské souzvuky

Česká a Slovenská republika by mohly vytvořit společné pracovní skupiny, které by sloužily k předávání zkušeností mezi oběma státy v různých oblastech. To je jeden z výsledků pondělní pracovní návštěvy slovenské premiéry Ivety Radičové v Praze. S předsedy obou komor parlamentu i s premiérem Petrem Nečasem jednala také o fungování Evropské unie.

Petr Nečas a Iveta Radičová, foto: ČTK

Oba předsedové vlád se shodli v názoru, že od hromadění dluhů by měla Evropské země odradit hrozba tvrdých trestů. Evropská komise navrhuje, aby státy eurozóny s vysokým rozpočtovým schodkem zaplatily pokutu ve výši dvou desetin svého hrubého domácího produktu. Podle premiérů Radičové a Nečase by už o sankcích pro státy s vysokými rozpočtovými schodky neměli rozhodovat ministři financí všech zemí Evropské unie, jako dosud. Tresty by na rozpočtového hříšníka měly dopadnout ihned poté, co poruší daná pravidla, soudí premiérka Radičová:

"Zhoda je i v tom, že ak to má byť funkčné, tak by tento systém sankcií mal byť automatický, a nie vzťahovaný prípad od prípadu."

Iveta Radičová také upozornila na hlavní nedostatek stávajících pravidel:

Iveta Radičová, foto: ČTK

"Taká drobná 'zrada' je v tom, že o tom rozhodujú politici. A politici majú ten svoj politický životný cyklus štvorročný a snažia sa uspieť vo voľbách."

Slováci chtějí, aby rozpočtoví hříšníci přišli i o hlasovací práva na schůzkách v Bruselu. S tím Česko nesouhlasí.

O formě sankcí pro země, které společnou evropskou měnu nemají, se bude teprve jednat. Česko i Slovensko jsou pro co nejtvrdší tresty pro státy jako je Řecko, které své veřejné finance nedokázaly udržet v dohodnutých mezích. Podle Petra Nečase se názory Prahy a Bratislavy liší jen v detailech:

"Na rozdíl od České republiky Slovensko je členskou zemí eurozóny, Česká republika nikoliv. Po Slovenské republice se chce, aby něco platila, po České republice ne."

Foto: Evropská komise

Slovenská premiérka Iveta Radičová je však přesvědčená, že její země vydělává na tom, že platí eurem. Slovensko vstoupilo do eurozóny těsně před tím, než letos propukla dluhová krize v Řecku, Irsku nebo Portugalsku. Podle mnohých tím byla ohrožena dokonce samotná existence společné evropské měny. Slovensko se následně jako jediná ze zemí eurozóny odmítlo podílet na pomoci zadluženým Řekům. Iveta Radičová je ale přesto přesvědčená, že členství v klubu států se společnou měnou Slovensku pomáhá:

"Myslím, že sme vstúpili v pravý čas, že Slovensko tým, že má za sebou hĺbkové zásadné reformy, a tým, že sme absolvovali aj ozdravenie nášho bankového sektora, tak dopady finančnej krízy nedolehly na náš bankový sektor. My sme to ustáli. To, s čím sa teraz vyrovnávame, a mnohé ďalšie krajiny, je vyrovnávanie sa s ekonomickou krízou. A v rámci ekonomickej krízy euro znamená istý moment a prvok stability."

Podle ODS nebo TOP 09 je pro Česko naopak výhodné, že si v současné krizi zachovalo vlastní měnu.