Šichtařová: Naštěstí Česko není členem eurozóny, jinak by se nám recese nevyhnula
Finanční trhy ve světě se v posledních dnech houpou, ceny akcií padají, eurozóna se nákupy dluhopisů snaží zachránit další krachující ekonomiky na jihu kontinentu a Spojené státy ztratily po desítkách let svůj AAA rating. Jaký to může mít dopad na českou ekonomiku? Je dostatečně stabilní, aby odolala recesi, kterou analytici očekávají? Poslední hospodářské ukazatele v Česku nedávají příliš optimismu. Začátkem týdne statistici zveřejnili, že nezaměstnanost roste a růst průmyslu se naopak zpomalil. Nad současným ekonomickým vývojem u nás se v dnešní rubrice zamýšlí hlavní ekonomka NextFinance Markéta Šichtařová. Radio Praha se zeptalo, zda nás čekají stejné problémy, jako během finanční krize v letech 2008 - 09:
"Ne, nejsou to běžné výkyvy. Česká ekonomika už teď jednoznačně zpomaluje. Nicméně to není žádným velkým překvapením. Už v r. 2008 nebo 2009 ekonomové mluvili o tom, že krize pravděpodobně bude mít dvě dna. A právě se teď se dostáváme do onoho druhého dna. Otázka tedy nezní tak, jestli ekonomika zpomalí. Otázka spíš zní tak, jestli zpomalí natolik výrazně, že bude nutné mluvit vysloveně o recesi, anebo se ještě pořád udrží v růstu."
Eurozóna se snaží co nejrychleji zachránit ekonomiky, jako je italská nebo španělská. Nakupuje dluhopisy. Česká vláda se k tomu staví tak, že krize v těchto zemích by se nás neměla dotknout a nebudeme v tom intervenovat. Jak se vy sama na to díváte?
"My bychom se v žádném případě neměli plést do záchrany jižních zemí, protože ty podle mého názoru jsou už stejně nezachranitelné. A Evropa dělá velkou chybu, když postupuje velmi pomalu a teď lije tak velké prostředky do záchrany zemí, které už balancují na pokraji krachu. Více než peníze je teď potřeba nějaký "marketinkový trik", jak uklidnit finanční trhy. Teď nejde o to, že když bude vydáno o x miliard eur více, že by se tím zvýšila pravděpodobnost záchrany Itálie nebo Španělska. Spíš jde o to, že finanční trh prostě nevěří, že tyto země by byly schopné krátkodobé stabilizovat svoje veřejné finance. Já osobně se domnívám, že pravděpodobnost, že Itálie zbankrotuje, podobně jako zbankrotovalo Řecko, je asi padesát procent. A já skutečně mluvím o řeckém bankrotu, protože ačkoliv Evropa nazývá momentální situaci Řecka eufemisticky jinak, je faktem, že Řecko už naprosto splňuje kritéria toho, aby bylo označeno za default. To znamená, že nesplácí včas a řádně všechny svoje závazky."To nejsou zrovna optimistické výhledy. My sice nejsme členem eurozóny, ale přeci jen v rámci Evropy je ekonomika velmi provázaná. To na nás musí dopadnout, jestliže jižní země skutečně krachují...
"My naštěstí nejsme členem eurozóny, protože kdybychom byli členem eurozóny, zadělali bychom si na to, že naše ekonomika zpomalí ještě mnohem víc. A recese by se nám s největší pravděpodobností nevyhnula. V této chvíli máme alespoň nějakou šanci, že se nám hluboká recese vyhne. Problém je v tom, že Evropa v tuto chvíli už musí uvažovat nikoliv tak, jak zachránit jižní země. Evropa už musí uvažovat o tom, jak zachránit sama sebe! A to je případ zejména Německa. Německo už bylo velmi oslabeno tím, když po znovusjednocení "zachraňovalo" svou východní část. A nyní se po něm chce, aby znovu zachraňovalo další země. A to je ještě mnohem větší sousto, než sjednocení Německa. A všichni víme, jak bylo sjednocení pro Německo velmi těžké a jak se s jeho následky svým způsobem potýká do dneška. Německo teď hlavně musí uvažovat o tom, co udělat, aby zachránilo vlastní hospodářský růst. A pokud Německo svůj hospodářský růst nezachrání, promítne se to i k nám. Česká ekonomika naštěstí není příliš navázaná na jižní země. Svým způsobem nám vlastně jižní země jako Španělsko nebo Itálie dělají na světových trzích jakousi konkurenci, protože my jsme také vnímáni jako určitý okraj Evropy. A v okamžiku, kdy Itálie nebo Španělsko se z evropského obchodu vytrácí, tak na tom profitují země, jako je třeba Německo, Lucembursko, Belgie atd. Najednou mají možnost zaplnit díru, která vznikla třeba právě po ústupu Španělska. Takže paradoxně tyto velké země, jako je třeba Německo, mohou dokonce krátkodobě až profitovat na tom, že jižní země přestanou dodávat svoje zboží na evropský trh. To je ale samozřejmě jenom krátkodobý pohled. Česká republika, která je velmi úzce navázaná skrze svůj export právě na Německo, je vlastně na stejné vlně. To znamená, že jakmile Španělsko přestane dodávat svoje zboží na evropský trh, začne Německo produkovat o to více. A o to více začne žádat zboží v České republice, protože my jsme jakýsi subdodavatel Německa. Přesně takový scénář jsme mohli vidět v r. 2010, kdy Německo udržovalo svůj růst hlavně díky tomu, že evropské země vyklidily pozice."Současná situace vlastně nahrává tlaku vlády na provedení reforem. Myslíte si, že sociální demokracie je teď víc zticha a nebrání tolik reformám právě s ohledem na mezinárodní ekonomickou situaci? To už je samozřejmě otázka nikoliv ekonomická, ale spíš politická...
"Já bych se rozhodně neodvážila tvrdit, že čeští politici tímto přišli k rozumu. Ostatně stačí se podívat na Spojené státy americké. Tam konflikt, a vlastně předvolební boj republikánů a demokratů, zapříčinil to, že se Spojené státy jen o několik málo hodin vyhnuly defaultu. A tím pádem si zadělaly na snížení svého ratingu. Tím začaly pomalu ale jistě ustupovat z pozice světové jedničky a přenechávat svou roli Číně. Nebylo toho ve hře málo, a přesto se dvě politické strany neumoudřily a až do poslední chvíle hrály ruskou ruletu. A já nemám nejmenší důvod domnívat se, že v České republice, kde máme mnohem více politických stran, se tyto strany najednou umoudří, když České republice ani nejde o tolik, o kolik šlo Spojeným státům."