Česko v komentáři
O aktuálním dění, konkrétně o dalším osudu kabinetu Vladimíra Špidly, si dnes budu povídat s komentátorem Českého rozhlasu 6 a bývalým komentátorem Radia Svobodná Evropa Petrem Hartmanem.
"Vážně míněný pokus to patrně je, dobře promyšlený určitě ne, protože šance ODS jsou téměř mizivé. Pro svržení vlády je potřeba 101 hlasu, takže i kdyby se na stranu opozice přiklonil Josef Hojdar, potřebovala by získat ještě jeden hlas, a to se jí zřejmě nepodaří."
pro upřesnění posluchačům, jde o odbojného sociálního demokrata Hojdara.
"Ano, samozřejmě, je to sociální demokrat, který ale není členem klubu sociální demokracie, takže tím se vláda reálně může opírat jen o sto poslanců, kteří ji podporují. Navíc by ale ODS musela počítat s podporou všech komunistů. A je otázkou, zda by do toho všichni komunisté šli. Jediným způsobem, jak by mohl Špidlův kabinet padnout, je neschválení rozpočtu na příští rok. A to podle mě také není příliš pravděpodobné, protože umožnit pád vlády kvůli státnímu rozpočtu by mohl jenom politický diletant. Proto si myslím, že v současné době vláda nepadne."
Ale proč ODS vlastně s tím návrhem přichází? Vždyť si přece navíc musí uvědomit, že kdyby vláda padla, kdyby se dokonce konaly mimořádné volby, a ODS by je pravděpodobně vyhrála, tak nezbytnou reformu financí by musela dělat tato strana. A to je velice nevděčný úkol.
"V této chvíli je naprosto jasné, že o reformu veřejných financí nejde a že vláda se snaží prosadit jen trochu přijatelnější návrh rozpočtu. A když hovoříme o těch předčasných volbách, tak i ODS si uvědomila, že to je v současné době prakticky nemožné, protože Ústava zcela jednoznačně popisuje způsob, jak by k předčasným volbám mohlo dojít. Na tom by dnes musela prakticky spolupracovat celá sněmovna a to lze vyloučit. Pro Unii svobody by to znamenalo definitivní zánik, skončila by určitě jako parlamentní strana. Lidovci mají starosti sami se sebou, protože budou volit nové vedení a je tam silné pnutí mezi křídlem Cyrila Svobody a křídlem poslance Kalouska. Sama sociální demokracie se také bude kvůli nízkým preferencím předčasným volbám bránit. Jediný, kdo by na tom mohl vydělat je ODS. Té naopak preference rostou, dostali se nad 30 procent, což je téměř historické maximum. A možná ten pokus sesadit vládu je dán tím, že ODS cítí přízeň voličů a chce jim ukázat, že je akceschopnou opoziční stranou. Jako záminku pro to má nicnedělání vlády v otázce zásadní reformy veřejných financí. Je samozřejmě ve hvězdách, zda by ODS takovou zásadní reformu sama prosazovala. Ale na to se nikdo neptá, protože jde o opoziční stranu a ta může na adresu vlády dšít síru, s tím, že se na to časem zapomene. To byl třeba případ Zemanovy sociální demokracie, když byla v opozici."
"Já myslím, že je to dáno tím, že Mirek Topolánek je senátor a že přece jenom ta praktická politika se dělá v Poslanecké sněmovně. Proto tam někdy dochází k protiřečení, protože Topolánek má určitou představu, ale pak ji musí konfrontovat s názorem poslaneckého klubu u poslanců, kteří mají daleko lepší přehled o tom, co se děje ve sněmovně. To je pro něj velký problém a může být ještě větší v době, kdy se bude snažit obhájit křeslo předsedy strany. Jeho pozice prostě není až tak pevná, jako bývala pozice Václava Klause."
"Miloš Zeman se těch ran pokusil uštědřit Vladimíru Špidlovi hned několik. Samozřejmě se toho vděčně chytají média, když dávají Zemanovi velký prostor pro jeho bonmoty a výpady. Podle mého názoru to ale nemá až tak velký dopad na dění uvnitř sociální demokracie, protože Špidlovi se už na sjezdu, který ho opět zvolil do čela sociální demokracie, podařilo zpacifikovat Zemanovské křídlo. Jakékoliv vystoupení Zemana v současné době nemůže těmto silám pomoci natolik, aby třeba Špidlu svrhli. Špidlu teď nemohou žádná Zemanova slova ve straně výrazněji poškodit."
