Česká republika se stane od prvního ledna 13. členem Evropské jižní observatoře - ESO, jedné z nejprestižnějších astronomických organizací světa. Příslušná smlouva byla podepsána těsně před Vánocemi. Česko je první středoevropskou zemí, která byla do organizace přijata. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Ministryně školství Miroslava Kopicová a Thomas Wilson podepsali dohodu o vstupu ČR do ESO, foto: ČTK
ESO je evropská mezivládní organizace s ústředím v Garchingu poblíž Mnichova, kterou v roce 1962 založily Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko a Švédsko s cílem vybudovat observatoř vybavenou špičkovými přístroji a posílit tak konkurenceschopnost Evropy v astrofyzice, v níž dosud dominovaly Spojené státy. V průběhu dalších let k ESO přistoupila i většina starých zemí Evropské unie a Švýcarsko. Například Velká Británie získala členství až v roce 2002. Hlavně z důvodů klimatických a čistoty ovzduší byla za sídlo největší světové observatoře vybrána hora Cerro Paranal v severním Chile. V letech 1995 až 2001 zde byly uvedeny do provozu čtyři gigantické teleskopy se zrcadly o průměru osm a půl metru. Jde o nejvýkonnější zařízení na světě. Teleskopy mohou pracovat samostatně nebo je lze spojit do soustavy, čímž se ještě zvýší rozlišovací schopnost. Vstup do tohoto prestižního sdružení tedy českým vědcům umožní přístup k nejmodernější astronomické technice, nejlepší svého druhu na světě. Proč tedy Česko vstupuje do organizace až nyní? Na to jsem se zeptal ředitele Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Petra Heinzela.
Petr Heinzel, foto: autor
"Na to je úplně jednoduchá odpověď, protože vstupenka do Evropské jižní observatoře je velice drahá. Dříve to samozřejmě nebylo vůbec možné. V posledních letech jsme ale vyvinuli značné úsilí, celá Česká republika, nejen náš ústav, ale i ostatní pracoviště prostřednictvím Národního komitétu astronomického, který sdružuje odborníky z různých ústavů naší země a jehož předsedou je pan profesor Palouš."
Několik let probíhala složitá jednání na mezivládní úrovni. Nejde ale jen o peníze. S přijetím musela samozřejmě souhlasit i organizace.
"Musíme také prokázat, že jsme partneři, kteří budou pro organizaci přínosem."
Na Nový rok si tedy mohou čeští odborníci připít na novou éru české astronomie. Je o tom přesvědčen i profesor Jan Palouš, předseda Národního komitétu astronomického.
Jan Palouš, foto: autor
"Neustále se přesvědčují o tom, že rozhodnutí vstoupit do ESO je správné rozhodnutí. Neexistuje samozřejmě představa, jaká byla třeba v šedesátých letech, že bychom si snad mohli tady zopakovat to, co se povedlo tehdy, když se vybudoval dvoumetrový dalekohled, který tehdy patřil do první desítky světových dalekohledů. Žádný stát, navíc v Evropě, není dostatečně mohutný na to, aby měl dostatek odborných i finančních kapacit ke stavbě takové špičkové infrastruktury. To si uvědomili už v šedesátých letech velikáni evropské astronomie. Proto založili Evropskou jižní observatoř. My jsme si to uvědomil zhruba před pěti lety."
Naše členství v ESO ale nenabízí jen obrovské příležitosti pro české vědce. Nové obzory se otevírají rovněž pro české firmy. Nejmodernější zařízení Evropské jižní observatoře se totiž vyrábí v členských zemích. Je zřejmé, že ten, kdo se nebude účastnit špičkových projektů, bude odsouzen k naprosté bezvýznamnosti. A když někdo pracuje pro ESO, dává mu to punc nejvyšší kvality. Profesor Palouš vidí velkou příležitost pro české firmy například při stavbě gigantického dalekohledu nové generace.
"Bude celá řada možností, jak se zapojit do projektu ELT, to znamená evropský velmi velký dalekohled. Také chceme využít strukturální fondy Evropské unie na vybudování určité technologické platformy, která by tady vznikla na observatoři v Ondřejově."
