Českou učenou společnost bylo nutné po roce 1989 znovu vzkřísit

Jiří Grygar

Setkání lidí, kteří pronikli do moudrosti svých oborů více než jiní, ať už pílí nebo výjimečností darů, kterými je život vybavil, tak bývají ve světě označována shromáždění národních učených společností. Také u nás už řadu let působí Učená společnost České republiky. V pondělí 15. května se její členové sejdou v pražském Karolinu na už XII. valném shromáždění. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Učená společnost České republiky navazuje na tradice Královské české společnosti nauk a České akademie věd a umění, které byly už za monarchie velice významnou součástí českého kulturního života. Soustřeďovaly významné vědce od přírodovědců, matematiků až po historiky, jazykovědce a významné umělce.

"Takže to byl velice úctyhodný sbor, ozdoba české společnosti. Vlastně to byla ona elita národa, jak se o ní často hovoří."

Poznamenává současný předseda Učené společnosti České republiky astrofyzik Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

"Ty dvě společnosti trvaly až do roku 1952. A tehdy - a to je taková hanba - byly komunistickým režimem zrušeny. To, na co si netroufli ani Němci, na to si troufli komunisté, kteří se na jedné straně zaklínali tím, jak staví na národních tradicích, a právě tu největší národní tradici, pýchu, kterou jsme měli, zničili."

Po roce 1989 bylo podle Jiřího Grygara nutné začít znovu takříkajíc na zelené louce.

"A tak v roce 1994 z iniciativy profesora Otto Wichterleho a profesora Rudolfa Zahradníka, prezidenta Akademie věd České republiky, byla ustavena nová Učená společnost České republiky."

A jaké cíle si vlastně klade učená společnost?

Rudolf Zahradník, foto: Autor
"Spočívá v podstatě v těch úkolech, které učené společnosti v každé vyspělé zemi v Evropě nebo v zámoří mají. Jednak to znamená pěstovat vědu na nejvyšší úrovni, podporovat vědu v tom nejobecnějším pojetí pro veřejnost, ale také podporovat mladé vědecké pracovníky, podněcovat jejich úsilí o zvyšování kvalifikace. A také se pěstují intenzivní kontakty s ostatními učenými společnostmi ve světě."

Na valném shromáždění, které začíná v pondělí, ale nebudou přítomni pouze tuzemské osobnosti.

"Máme více než třicet mimořádných členů. To jsou většinou naši krajané, kteří odešli buď kvůli nacistickému nebo komunistickému útisku do ciziny a kteří se ve světě jako vědci znamenitě prosadili."

Letošního valného shromáždění se zúčastní i prezident Václav Klaus. Jeho projev má být věnován evropské integraci. Budou se rovněž udílet ceny za významné vědecké objevy nebo práce.