Zákon, umožňující pokusy s lidskými embryonálními buňkami, vyvolává protichůdné reakce
Čeští vědci budou možná smět pracovat s lidskými kmenovými embryonálními buňkami z nadbytečných nebo poškozených vajíček. Poslanci v prvním čtení výraznou většinou podpořili vládní návrh zákona, který takový výzkum umožňuje a zároveň stanoví jeho omezení. Pokračuje Zdeněk Vališ.
Cílem zákona je vytvořit právní rámec výzkumu na lidských embryonálních buňkách. Taková norma zatím u nás chybí. Zákon by vědcům dovolil pracovat s oplodněnými vajíčky. Zároveň ale návrh zákona zakazuje klonování a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi. V případě porušení zákona by hrozilo až osmileté vězení. Návrh nového zákona pomáhali připravit odborníci z Akademie věd České republiky. Ředitelka Ústavu experimentální medicíny profesorka Eva Syková považuje embryonální výzkum za velmi potřebný.
"Tento výzkum určitě v budoucnosti přinese výsledky, které budou důležité jak z hlediska poznání o lidském embryu, tak z hlediska terapie některých závažných onemocnění."
Proti novému zákonu vystupují především poslanci KDU-ČSL, kteří jakékoli pokusy na lidských embryích odmítají. Podle místopředsedy sněmovny a KDU-ČSL Jana Kasala nelze výzkum na embryích posuzovat jen z vědeckého hlediska.
"Jakékoli zásahy do embrya vnímáme jako zásah do integrity potenciálního člověka. Věda nemůže dělat všechno to, co umí."
Jan Kasal také oponuje tvrzení, že nový zákon podporují všichni odborníci.
"Druhá skupina odborníků, kteří jsou zřejmě v Akademii věd v menšině, se domnívá, že návrh nového zákona je zbytný. Pokud bych tedy hovořil o odbornících, byl bych velmi opatrný."
Profesorka Eva Syková ale pro Radio Praha uvedla, že se v ústavu s takovým postojem nesetkala.
"U nás v ústavu určitě nejsou vědci, kteří by s tím měli potíže."
To, že mohou mít s novým zákonem problémy vědci s křesťanským cítěním, potvrdil Radiu Praha známý popularizátor vědy, astrofyzik Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
"Kdybych byl biologem, vážil bych přirozeně každý svůj osobní krok právě z toho hlediska, že není možné vylepšovat jeden život na úkor zániku jiného."
Eva Syková tento přístup chápe. Podle ní jde ale o podobný princip, jako v případě transplantací.
"Lidské embryo je samozřejmě etický problém. Musíme s ním zacházet velmi opatrně, stejně jako s kterýmkoli lidským životem. Podobné principy, které uplatňujeme u dárcovství orgánů, budeme asi moci uplatňovat i pro dárcovství buněk u umírajících embryí. Musíme si uvědomit, že embrya, která jsou vytvořena a nebudou použita, musí být nakonec zničena."
Jinými slovy řečeno, zákon v žádném případě neumožní, aby byl mařen lidský život. Zárodky, které vědci používají, by zahynuly v každém případě. Na druhé straně právě embryonální výzkum může výrazně pomoci například při léčbě srdečních chorob, cukrovky nebo Parkinsonovy choroby.
