Česku už citelně chybí pracovní síly

Česká ekonomika má i v tomto roce růst o zhruba šest procent, čili v průměru dvakrát rychleji než staré země Evropské unie. Na ještě vyšší růst ale ekonomika nemá. Jednou z hlavních bariér je totiž dramatický nedostatek pracovních sil, který podle ekonomů nemůže vyřešit ani ´dovoz´ ze zahraničí na tzv. zelené karty. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Tuzemské firmy bijí na poplach. Chybí jim kvalifikované pracovní síly od zámečníků, svářečů, mechaniků, projektantů až po třeba strojní či elektroinženýry. A to už nemluvíme o takových profesích, jako jsou třeba šičky nebo stavební dělníci. Kdyby dnes nebylo například Ukrajinců, zastavila se zřejmě zcela bytová výstavba. A jak upozorňuje analytik Československé obchodní banky Petr Dufek, nejde o nějaký přechodný sezónní výkyv.

"Bude to tady trvat minimálně v několika příštích letech. V dalších letech tento problém ještě více zesílí, protože česká ekonomika dosahuje silného růstu a vytváří velké množství nových pracovních míst. Jen pro zajímavost, v tuto chvíli dosahuje nabídka nových pracovních míst čísla zhruba 120 tisíc, zatímco před čtyřmi lety to nebyla ani polovina."

Foto: Evropská komise

Příčin nedostatku pracovních sil je celá řada a většinou se kumulují. Viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr považuje za časovanou bombu, že odcházejí silné ročníky a do středoškolského věku se už dostaly populačně slabé ročníky. Za další příčinu považují někteří odborníci fakt, že rozsáhlá privatizace v devadesátých letech vedla ke zrušení mnoha učňovských středisek v podnicích a že učňovské školství vůbec skomírá. Také střední a vysoké školy ´produkují´ málo technicky vzdělaných odborníků. Zato třeba ekonomické či právnické fakulty praskají ve švech. Na nedostatku pracovních sil se ovšem podepsal i samotný velký příliv zahraničních investic. Ti z investorů, kteří přišli v posledních letech, se už musí hodně ohánět, aby sehnali kvalifikovanou sílu. Třeba kolínská automobilka TPCA sehnala jen 40 procent zaměstnanců z Kolína a okolí. Zbytek musela ´importovat´ zdaleka a stále ještě nemá stabilizovaný stav. Něco podobného asi čeká také tchajwanskou firmu Foxconn, která chce vybudovat v Kutné Hoře závod na výrobu počítačových komponentů a zaměstnat až 5000 tisíc lidí. Kutnohorský úřad práce je přitom schopen dodat jen necelou tisícovku. Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců je určitě způsoben rovněž odchodem lidí do zahraničí, i když z Česka, na rozdíl od jiných nových zemí Evropské unie, odchází na Západ kvalifikovaná síla relativně málo. Určitým paradoxem je, že Česko vykazuje nezaměstnanost ve výši 6,5 procent a mnohé podniky se přitom potýkají s nedostatkem lidí. Analytik ČSOB Petr Dufek v této souvislosti podotýká.

"Tady existuje poměrně velkorysý sociální systém, který příliš nemotivuje k práci. Alespoň část nezaměstnaných se může práci poměrně zdárně vyhýbat."

Petr Dufek zároveň připomíná, že existují obrovské regionální rozdíly. Asi třetina bývalých okresů má nezaměstnanost pod pět procent, zatímco třetina okresů má nezaměstnanost vysoce nadprůměrnou. Bylo by tedy lepší lákat investory právě do těchto okresů, kde šance získat pracovní síly by mohla být větší než v okresech, které jsou takříkajíc lidsky vykradené.

"A tady vidím velký prostor pro stát, který by se měl právě na tento problém zaměřit, ať už prostřednictvím rozvojových agentur, ale i třeba budováním dopravní infrastruktury."

Právě špatná infrastruktura mnohé investory odrazuje. S tím ale souvisí i problém veřejné dopravní sítě. Z některých odlehlejších vesnic se dnes lidé, pokud nemají auto, do práce prostě nedostanou. A to navozuje ještě další známý problém, kterému někteří zahraniční investoři naprosto nerozumí, totiž nízkou mobilitu pracovní síly. Lidé se neradi stěhují za prací. Podle Petra Dufka je to ale otázka generační.

"Myslím, že mladší generace nemá příliš velký problém se stěhováním. Na druhé straně zde má velkou překážku v podobě nefungujícího trhu s bydlením. Čili dokud se nevyřeší otázka flexibility trhu s byty, bude tento problém přetrvávat."

Ten problém je zřejmě opravdu částečně generační. Těžko můžete chtít po člověkovi, který léta vlastníma rukama budoval svůj pěkný rodinný dům někde severních Čechách, aby ho nyní prodal za milión korun, protože víc by za něj asi nedostal, a přestěhoval se s rodinou za prací do Prahy, kde za milion korun nekoupí už ani garsoniéru. Pokřivení trhu s byty ale není pouze důsledek přetrvávající regulace nájemného. To je však na jiné téma. Problém mobility pracovní síly také není nějakým českým specifikem. Jde o problém celoevropský. Evropané nejsou Američané, mají jiný životní styl a zdůrazňují více jiné životní hodnoty. Možná i díky tomu nejsou v Evropě tolik vytíženi různí osobní psychologové a psychiatři. Určité řešení nedostatku pracovních míst se ale samo nabízí. Podle analytika Petra Dufka je u nás zatím v plenkách.

"Zaměstnavatelé dosud zdaleka nevyužívají například možnosti částečných pracovních úvazků. Česká republika je co do částečných úvazků úplně na chvostu celé Evropské unie a v podstatě tuto možnost zde téměř nikdo nevyužívá. Myslím, že poptávka ze strany rodičů s malými dětmi nebo penzistů na takové neúplné úvazky by určitě byla velká."

Spoléhat jako dosud na přísun pracovních sil zejména ze Slovenska, Polska či Ukrajiny podle Petra Dufka nelze. Nedostatek pracovních sil není zdaleka jen problém Česka.

"Dříve nebo později se s tímto problémem potýká většina zemí, které dlouhodobě hospodářsky rostou."