Český a slovenský postoj k válce v Iráku se liší, společná jednotka je však na místě

Česká i Slovenská republika se liší v podpoře amerického útoku na Irák. Vyplynulo to z úterního setkání prezidentů Václava Klause a Rudolf Schustera v Bratislavě. I když čeští a slovenští vojáci působí v Kuvajtu společně, postoj českého a slovenského prezidenta k zásahu vůči Iráku už tak jednotný není. Shodují se na jednom: společná česko-slovenská jednotka bude nasazena pouze do humanitárních akcí.

Český a slovenský postoj k válce v Iráku se liší, společná jednotka je však na místě

Václav Klaus a Rudolf Schuster, foto: ČTK

Společná protichemická jednotka Čechů a Slováků působí už několik týdnů v Kuvajtu. Čeští vojáci mají přitom jasně definované určení. Mohou působit výlučně v humanitárních akcích. Tak o tom v lednu rozhodl český Parlament. Slovenská část jednotky má mandát širší. Prezident Klaus k tomu říká.

"Jsme si vědomi, že obě jednotky mají poněkud odlišný mandát, ale když řeknu s jistou nadsázkou: rychlost kolony je určován nejpomalejším, nikoli nejrychlejším vozidlem. Z tohoto titulu, menší mandát české armády brzdí slovenskou část jednotky."

Názory slovenského a českého prezident se liší i v hodnocení ultimáta prezidenta Bushe, které dal Saddamu Hasainovi. Slovenský prezident Robert Schuster stojí jednoznačně na straně Spojených států.

George Bush, foto: ČTK

"Slovenská vláda, parlament i prezident plně podporují USA v otázce odzbrojení Iráku. Nemáme důvod nevěřit Spojeným státům, které mají více informací než jiné země."

Václav Klaus k Bushově ultimátu říká:

"Já tomuto postoji rozumím a chápu jej, odráží pocity americké veřejnosti, která utrpěla šok teroristickou akcí 11. září 2001, ale to samo o sobě nic neříká o oficiálním postoji ČR."

Radiolokační technika, Kuvajt, foto: ČTK

Podle Václava Klause je rozhodnutí jít do války politickým aktem a o jeho souladu či nesouladu s mezinárodním právem nyní nemá smysl diskutovat. Jak sám řekl, analytici by se touto otázkou mohli zabývat měsíce bez výsledku. Přesto Klaus opakovaně vyloučil, že by se mohli čeští vojáci přímo účastnit bojů v Iráku. Jejich role je humanitární, opakoval Klaus několikrát.

"V ČR dominuje názor, že účast na akcích jiných než humanitárních by vyžadovala nový mandát českého parlamentu."

V Kuvajtu dislokované česko-slovenské chemické jednotce působí 453 vojáků. Do Kataru už odletěl generál Petr Pavel, který bude jednotce velet z velitelského centra americké armády. Nasazení vojáků do konfliktu Špidlův kabinet podmiňuje tím, že v oblasti budou použity chemické či biologické zbraně nebo to bude vážně hrozit.