Český architekt Jan Letzel - stavitel Atomového dómu v Hirošimě

Českého architekta Jana Letzela, jehož Průmyslový palác v Hirošimě jako jediný přečkal výbuch jaderné bomby v roce 1945, připomnělo v těchto dnech divákům v Česku pozoruhodné divadelní představení. Jeho autorkou je japonská bohemistka a teatroložka Šimako Muraiová. Více už Milena Štráfeldová:

Japonská bohemistka a teatroložka Šimako Muraiová, foto: ČTK

Unikátní česko - japonské scénické pásmo nazvané "Jan Letzel - stavitel Atomového dómu" se v Česku uvádělo pouze třikrát. V průběhu minulého týdne ho mohli vidět diváci v Náchodě, v Poděbradech a tuto neděli i v pražském Činoherním klubu. Jeho autorka Šimako Muraiová v něm přibližuje v Česku poměrně málo známou osobnost architekta Jana Letzela. Tento náchodský rodák vystavěl v roce 1914 v Hirošimě veletržní palác. O tři desítky let později se tento dům ocitl přímo v epicentru jaderného výbuchu, který 6. srpna 1945 třísettisícovou Hirošimu srovnal se zemí. Letzelův palác jako jediná budova v Hirošimě výbuchu odolal a jeho torzo dodnes připomíná oběti jaderné katastrofy. Pro sedmasedmdesátiletou Šimako Muraiovou byl Letzelův příběh o to bližší, že ona sama z Hirošimy pochází.

"Chtěla jsem ve své práci ukázat, že Jan Letzel nebyl německý inženýr, jak si mnozí lidé mysleli, ale stoprocentní Čech. Přestože jsem za minulého režimu po třináct let nedostala vízum k návštěvě Československa, celou dobu jsem se tímto tématem zabývala. V minulosti v Japonsku o Janu Letzelovi nikdo nevěděl, ale od chvíle, kdy se jeho palác v Hirošimě stal památkou zapsanou na seznamu UNESCO, o něm vědí všichni Japonci."

Atomový dóm, foto: ČTK

Jan Letzel přijel do Japonska už v roce 1907 a v následujících letech zde postavil řadu soukromých i veřejných budov. Nejvýznamnější z nich byl právě Průmyslový palác v Hirošimě. Paradoxně právě tento palác je jediná Letzelova budova, která se v Japonsku zachovala. Ostatní buď zničilo zemětřesení nebo podlehly požáru za 2. světové války. Letzel ale není jediná osobnost českého původu, které se Šimako Muraiová věnovala. Pro japonské diváky přeložila hry Václava Havla, Milana Kundery nebo Jáchyma Topola. Do japonštiny převedla i libreta Smetanovy Prodané nevěsty a oper Leoše Janáčka. K české kultuře má dlouholeté vazby - v Praze totiž v 60. letech vystudovala divadelní vědu. Na tehdejší setkání vzpomíná režisér Otomar Krejča:

"To bylo ještě v Národním divadle a potom v Divadle Za branou. Ona tu byla dlouho, řadu let, velmi si nás oblíbila a my jsme si oblíbili ji. Já si jí strašně vážím, protože ona se chová ke své práci a ke svému životu tak, jako se chovají největší umělci."

Trilogie Šimako Muraiové o českém architektu Letzelovi vyšla i knižně, v Česku byla vydána v roce 2003. V roce 2004 udělil ministr kultury Pavel Dostál Šimako Muraiové za propagaci české kultury cenu Artis Bohemiae Amicis.