Český film FREM pojede na Berlinale. Člověka v něm skoro neuvidíte

Do prestižní sekce Berlinale Forum se dostal nový český film režisérky Viery Čákanyové s názvem FREM. Bude mít mezinárodní premiéru na jubilejním 70. ročníku berlínského filmového festivalu.

FREM, foto: PR filmu FREM

Viera Čákanyová, foto: ČT

Koprodukční snímek s většinovou českou účastí je zařazený do sekce, která i v minulosti přála českým filmům, například snímkům Nesvatbov režisérky Eriky Hníkové nebo Nikdy nejsme sami Petra Václava.

Ústředním motivem filmu FREM je úvaha, jak bude vypadat svět, pokud na něm lidé nebudou dominovat - a to ať v důsledku klimatické katastrofy nebo nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence. „Chtěla jsem vytvořit film, ve kterém by hlavní postavou nebyl člověk, protože lidstvo se dostává na hranici svých přirozených možností,“ charakterizuje svůj debut Viera Čákanyová, jejíž předchozí snímky uspěly na festivalech v Kasselu či Nyonu.

Člověka ve filmu skoro neuvidíte. Hlavní postavou je totiž bytost, která není človek. Ve filmu je jen její stín, ale celý snímek je vyprávěný z její perspektivy. Tříčlenný štáb strávil šest týdnů na Antarktidě. I ta se stává druhou hlavní postavou, protože navozuje jakousi představu místa, kde člověk už není hlavním aktérem, ale pouhou součástí ekosystému.

Filmaři nemohli vyjít z kontejneru i několik dnů

FREM, který se z původního dokumentárního konceptu proměnil v sci-fi, se celý odehrává na nehostinných bílých pláních Antarktidy a je vůbec prvním českým celovečerním snímkem, který se zde natáčel. Pozornost vzbudil už v létě během sarajevského festivalu, kde získal Cenu Docu Talents. V Česku se představil na festivalu v Ji.hlavě, kde se stal jedním z diváckých festivalových vrcholů. Do českých kin se dostane 19. března.

Natáčení na ostrově Krále Jiřího předcházely důkladné přípravy i test psychické zátěže. Baterie natáčecí techniky se dobíjely přes benzínový generátor. Malé topení dvě hodiny denně vyhřívalo vymrzlý ekvádorský kontejner určený především pro krizové přespání terénních vědeckých pracovníků.

„Bylo normální čekat několik dní na to, abychom mohli z kontejneru vůbec vyjít ven nebo čekat další dny, než vítr rozfoukal kry, abychom se dostali do člunu,“ vzpomíná na své nejnáročnější natáčení kameraman filmu Tomáš Klein, donedávna student katedry režie pražské FAMU. Byl už spolurežisérem filmu Retriever, uvedeného na festivalu v Cannes, podílel se i na filmu Vlk z Královských Vinohrad.