Čeští studenti uspěli na prestižní soutěži INTEL ISEF ve Spojených státech
Dva čeští studenti uspěli v mezinárodní soutěži vědeckých a technických projektů pro středoškoláky INTEL ISEF. Jedná se o velice prestižní soutěž s obrovskou konkurencí. Zúčastnilo se jí 1444 středoškoláků. Dva Češi, kteří byli na této soutěži poprvé, získali první a čtvrté místo. Více o tomto úspěchu uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
Soutěž vědeckých a technických projektů má v USA dlouhou tradici. Koná se už od roku 1950 a soutěžící musí projít výběrovým předkolem ve svých zemích. Účast obou úspěšných středoškoláků zajistila Asociace pro mládež, vědu a techniku - AMAVET. Studenti se v jejích centrech zajímají hlavně o informační technologie, vědy o životním prostředí, robotiku, biologii, astronomii a modelářství, říká předseda Asociace Stanislav Medřický.
"Každý rok obesíláme všechny střední školy podmínkami soutěže a přihláškami s tím, že není podstatné jestli se to líbí panu řediteli, protože někdy škola tuto činnost podporuje, někdy ne. Podstatné je, že ti uchazeči musí předložit určitý projekt, který zpracovávají nad rámec školních povinností. Zajímavé je, že oba finalisté, kteří se zúčastnili a uspěli na této velmi prestižní a asi největší světové soutěži, zpracovali svoje projekty zcela nezávisle na škole."
Konkurence ve Phoenixu v Arizoně, kde se soutěž konala, byla tvrdá. Soutěže se zúčastnilo celkem 1444 středoškoláků. Všichni prošli národními koly, v nichž museli před odbornými porotami obhájit kvalitu svého nápadu i výsledky. Jaké renomé pak má závěrečné střetnutí, naznačuje fakt, že se na ně do Phoenixu přijelo podívat sedm nositelů Nobelovy ceny.
Ale už je čas na představení úspěšných soutěžích. První místo v oboru botanika získala na soutěži 18cti letá Zuzana Tvarůžková z Kroměříže. Botanika je jejím koníčkem odmalička a svou první studentskou práci udělala ve 13 letech. A s jakým tématem uspěla v Americe?
Jaká byla konkurence?
"Konkurence byla obrovská. Je to největší, nejprestižnější soutěž na světě. Bylo tam 46 států z celého světa a 47 států z USA a u mě v oboru botanika konkurovalo přibližně 90 prací."
Jakou další kariéru v botanice plánujete?
"V současné době pracuji na možnosti využívat digitální fotografie k zaznamenávání změn barvy listů a sleduji to na pšenici ozimé. Samozřejmě se dále zabývám i prací, se kterou jsem se zúčastnila v Americe - rostlinnými extrakty, protože to je velmi aktuální téma, možnost bioochrany obilovin pomocí rostlinných extraktů."
Zuzana Tvarůžková začala s touto prací už před třemi lety a výzkumy si ověřovala v laboratořích Zemědělského ústavu v Kroměříži. Zjistila, že nejlépe proti plísním zabírá kombinace výtažků z listů česneku medvědího, jehličí borovice černé, koprníčku a schisandry. Za svoji práci získala také cenu Učené společnosti České republiky. Dočkala se však i kurióznějšího ocenění. Ve Phoenixu se dozvěděla, že po vítězích všech kategorií bude pojmenována některá planetka ve sluneční soustavě.
Druhý z účastníků Jan Šváb z Prahy vybojoval čtvrté místo v oboru inženýrství. Ve své práci se zaměřil na přenos dat - vytvořil vysokorychlostní optické datové pojítko.
"Je to vlastně zařízení, které zprostředkovává bezdrátovou komunikaci mezi počítačem a nebo počítačovými sítěmi. Umožňuje komunikaci až na jeden kilometr a využívá optického paprsku, který jde přímo vzduchem. Já jsme měl obor inženýrství, kde bylo asi 220 projektů, což, jak jsem zjistil, bylo nejvíc ze všech kategorií a konkurence tam byla docela velká, protože přece jenom v mnoha zemích jsou takovéto vědecké projekty podporovány daleko většími penězi než u nás."
Máte čtvrté místo a speciální ocenění, jaké?
"To je cena za nejlepší hardwarový desing, kterou uděluje každý rok společnost ANATEK Electronics. Je to vpodstatě ocenění za nejlepší průmyslové provedení toho zařízení."
Je o vaše zařízení zájem i z praxe?
"Ano, ale to už před tím. Vývoj takového zařízení, které má šanci obstát v mezinárodní konkurenci, je docela drahé. Toto zařízení jsem vytvořil prakticky na zakázku a momentálně je v provozu například na síti kladenského internetového providera, kde dělá páteřní spoje."
Jan Šváb bude ve studiu pokračovat na elektrotechnické fakultě ČVUT. Zuzana Tvarůžková uvažuje o studiu genetiky. Ještě se nerozhodla, zda bude studovat v Česku, nebo v zahraničí. Vítězství v mezinárodní soutěži INTEL ISEF se totiž považuje za vstupní bránu na prestižní světové univerzity. Chtěla by se však věnovat vědě. Ví, že platy českých vědců jsou podstatně nižší než u jejich kolegů v zahraničí. Jak potvrzuje ředitel AMAVET Stanislav Medřický, stává se, že vědci odcházejí.
"To je velmi vážná věc, protože řekněme za stejnou práci řadových výzkumných pracovníků v zahraničí mají mnohonásobně vyšší plat. My, protože organizujeme také nejrůznější studijní cesty a stáže v zahraničí, vidíme, že skoro v každém významném evropském ústavu pracuje vždycky někdo z České republiky a pokud jejich mzdy jsou mnohonásobně vyšší, pak nemají dostatečnou motivaci, aby se vraceli zpátky a to si myslím je veliká chyba."
Stát zatím nepřispívá na účast na podobných mezinárodních akcích a tak je podle Stanislava Medřického povinností těch, kteří je organizují sehnat i finance na českou účast v zahraničí.
"My jsme zakládali AMAVET v roce 1990. Letos slavíme 15 let činnosti a 15 let vlastně bojujeme o to, abychom měli dost prostředků, abychom mohli organizovat takovéto věci a mohu říct, že za těch 15 let je toto největší a asi nejdůležitější úspěch, protože jsme prokázali, že je možno uspět na tak významné mezinárodní akci úplně bez podpory státu."
S asociací AMAVET spolupracuje úspěšně Akademie věd. Její předsedové přebírají už šestým rokem nad národním finále soutěže v Česku záštitu. Letošní ročník už skončil a byli vybráni další studenti, kteří pojedou do Ameriky soutěžit opět příští rok.
