Čeští vojáci se přímých bojů v Iráku nezúčastní
Pokud Spojené státy a Velká Británie zaútočí na Irák, česká protichemická jednotka působící v Kuvajtu se přímých bojů nezúčastní, a zapojí se pouze do odstraňování následků zbraní hromadného ničení. Mandát, který jednotce dal český parlament, není třeba měnit. Vyplývá to z jednání Bezpečnostní rady státu, které sledoval Herbert Brynda.
"Mohu konstatovat, že ústavní činitelé se shodli na názoru, že mandát, který poskytl české jednotce Parlament České republiky, je dostatečnou základnou pro chování České republiky a že není potřeba tento mandát měnit. Při posuzování mezinárodněpolitických a dalších aspektů se v té debatě pro mě jevila velmi důležitá značná shoda."
Prezident Václav Klaus, který reprezentuje spíše zdrženlivější přístup k řešení situace a jednání Bezpečnostní rady se účastnil ve své funkci poprvé, byl s konsensuálními závěry schůzky rovněž spokojen:"Myslím, že všichni účastníci dnešního jednání si jsou vědomi složitosti, nejednoznačnosti a komplikovanosti tohoto problému a nehrozí, že by česká reprezentace volila zjednodušená, krajní řešení."
Stanovisko Bezpečnostní rady státu podle prezidenta Václava Klause reflektuje skutečnost, že více než 70 procent obyvatel země odmítá válečný konflikt s Irákem:
"Tak jak to bylo zde zformulováno, tak jsem přesvědčen, že to tomuto názoru odpovídá. Jestli existují odlišnosti, tak ty jsou za, nad nebo mimo věci, ve kterých existuje jednota. Myslím si, že tato jednota není v rozporu s převažujícím veřejným názorem české veřejnosti."
Irácká krize se dotýká také vnitřní bezpečnosti České republiky. Podle dalšího člena Bezpečnostní rady státu, ministra vnitra Grosse, není potřeba zesilovat bezpečnostní opatření, která byla přijata před několika týdny:
"Není v této chvíli informace o nějakém bezprostředním riziku pro Českou republiku, budeme pravidelně situaci vyhodnocovat. Pokud dojde k eskalaci mezinárodní situace, je samozřejmě pravděpodobné, že některá opatření se ověří a případně zavedou i nová."