Charles Mackerras byl jedním z největších propagátorů české hudby ve světě

Říjnový "rozlučkový" koncert s Českou filharmonií Sir Charles Mackerras už řídit nebude. Slavný australský dirigent a propagátor české hudby zemřel tuto středu v Londýně ve věku 84 let. Žák Václava Talicha se zasloužil o to, že díla Leoše Janáčka nebo Bohuslava Martinů dnes běžně uvádějí operní domy a orchestry po celém světě. Více už Milena Štráfeldová

Charles Mackerras, foto: ČTK

S českou hudbou se Charles Mackerras setkal v r. 1947. Jako dvaadvacetiletý přijel tehdy do Prahy studovat na Akademii múzických umění. Naučil se kvůli tomu dokonce česky:

"Já jsem jel do Prahy, protože byla stipendia a dostal jsem jedno z těch stipendií,"

zavzpomínal Mackerras po více než půlstoletí. Studoval ale také u Václava Talicha a setkání se slavným dirigentem ovlivnilo celý jeho život.

"On měl velmi silnou osobnost. Všechno, co řekl bylo důležité."

Charles Mackerras, foto: ČTK

Na silný vliv Talicha na budoucí vývoj Charlese Mackerrase upozorňuje i hudební publicista Petr Veber z Českého rozhlasu:

"Charles Mackerras se určitou shodou okolností jako velice mladý student dostal do blízkosti Václava Talicha, a když slyšel myslím Janáčkovu operu Káťa Kabanová v Národním divadle, tak ho to tak zasáhlo, že se z toho vlastně stala láska na celý život. K Talichovi se chodil učit soukromě, jezdil za ním do Berouna, kde v té době Talich bydlel ve své vile tak trochu v ústraní, potom nesměl působit veřejně."

Především díky Talichovi se Mackerras seznámil s hudbou řady českých skladatelů:

"Já jsem znal ovšem Smetanu a Dvořáka už dávno, když jsem byl dítě. Janáčka a Martinů jsem neznal. A slyšet poprvé Káťu Kabanovou v Národním divadle bylo velké překvapení, velká událost v mém životě."

"Později přišli další čeští skladatelé. A byla z toho nejen celoživotní láska, ale asi i obrovská služba české hudbě, kterou on pro nás odvedl ve světě,"

dodává Petr Veber.

Charles Mackerras se stal jedním z největších znalců a vykladačů díla Leoše Janáčka. Nastudoval a nahrál všechny jeho opery. Šéfdirigent Symfonického orchestru BBC Jiří Bělohlávek připomíná, že právě díky Siru Charlesovi získal Janáček světové uznání. Mackerras se také od 60. let pravidelně vracel do Československa a později do České republiky. Půl století spolupracoval s Českou filharmonií, natočil s ní například Dvořákovy Slovanské tance, Smetanovu Mou vlast nebo velmi oceňovanou nahrávku Dvořákovy Rusalky. Za propagaci české hudby ve světě dostal letos od ministra kultury nejvyšší resortní vyznamenání Artis Bohemiae Amicis.