Medaile Siru Mackerrasovi čekala dlouho na předání

Sir Charles Mackerras převzal od ministra kultury Václava Riedlbaucha medaili Artis Bohemiae Amicis (Přátelé českého umění) za šíření dobrého jména české kultury. Je to nejvyšší ocenění, které ministr kultury může udělit.

Slavný dirigent a znalec české hudby pochází z Austrálie. V roce 1947 přišel poprvé na stipendium do Prahy. Jeho celoživotní zájem o českou hubu rozpoutalo osobní setkání s dirigentem Václavem Talichem a s dílem Leoše Janáčka. Při přebírání ceny Mackerras česky řekl:

Václav Riedlbauch a Charles Mackerras, foto: ČTK

"Můžete si představit, jaká je to pro mě čest obdržet tuto medaili. Praha se opravdu stala mým druhým domovem, od roku 1960 během různých období komunistické éry jsem se sem vracel na koncerty, opery, nahrávání a hudební bádání. Ještě v roce 1989 jsem dirigoval Mou vlast na Pražském jaru, posledním za komunistů. O přestávce jsem byl i s manželkou představen Gustávu Husákovi. Tento hřích jsem odpykal v roce 1991, když jsem dirigoval Dona Giovanniho ve Stavovském divadle za přítomnosti Václava Havla."

Povědomí o české hudbě šíří Mackerras (*1925) v zahraničí přes půl století. V případě Leoše Janáčka se zasadil o to, že je dnes jeho operní dílo součástí repertoáru všech významných světových scén. Jak řekl František Zborník z ministerstva, "Sir Charles Mackerras je součástí novodobých dějin české hudby."

Dirigent současně dostal od zástupců společnosti Supraphon zlatou a platinovou desku za několik nahrávek s Českou filharmonií, například za Smetanovu Mou vlast nebo Dvořákovy Slovanské tance. Jak řekl ministr kultury Václav Riedlbauch, na udělení medaile Artis Bohemiae Amicis Mackerrasovi se pomýšlelo už dlouho.

Sir Charles Mackerras, foto: ČTK

"Sir Charles už byl dávno v návrhu, a nikdy se nenašla správná příležitost, aby on mohl být u toho. Nejjednodušší by bylo vzít to do tašky, odvézt do Londýna a někde mu to tam předat, ale my jsme chtěli udělat tady doma na naší půdě. A začali jsme velmi pracně hledat možný termín. On je neuvěřitelně čiperný, pořád má tu nějaký festival, tu operní představení a najít s ním termín, kdy by mohl přiletět do Prahy, byl malý zázrak. A druhý moment - chtěli jsme to spojit s oceněním Supraphonu, protože jestli někde zůstane vizitka jeho práce, tak jsou to právě nahrávky. Tak jsme dál hledali datum, aby i Supraphon mohl, aby byly už nahrávky na trhu a podobně. Čili to ocenění bylo trošku složitější v přípravě, ale bylo v plánu dávno."

Již 50 let dirigent spolupracuje s Českou filharmonií. Na podzim se chystá uspořádat s tímto tělesem v Praze koncert na rozloučenou. S filharmonií natočil nedávno nové album Symfonických básní Antonína Dvořáka, které v březnu postoupilo v britském žebříčku nejprodávanějších alb klasické hudby na čtvrté místo.