Charlotta Garrigue Masaryková: Získala si srdce národa, přesto v životě trpěla

Charlotta Garrigue Masaryková

Významně se zasadila, aby první československá ústava zakotvila rovnoprávné postavení mužů a žen. Od smrti literátky, intelektuálky a feministky amerického původu Charlotty Garrigue Masarykové uplynulo 100 let.

Charlotta Garrigue Masaryková | Foto: public domain

Narodila se v roce 1850 v Brooklynu a mezi její předky patřili jedni z prvních evropských přistěhovalců do USA na lodi Mayflower. Svého budoucího manžela potkala v Lipsku, kam odjela studovat hudbu. Spojoval je zájem o filosofii, umění a také ideály.

Vzali se v roce 1878 a předzvěstí celoživotní úcty, kterou ke své ženě Tomáš Garrigue Masaryk choval, bylo i na tu dobu neobvyklé spojení obou příjmení.

První roky manželství žili ve Vídni. Po přesídlení do Prahy se Charrlota rychle zapojila do veřejného dění. Naučila se česky. Začala se angažovat v ženském hnutí, stala se jako první cizinka členkou Náprstkova amerického klubu dam, později působila také například v ženské sekci Sokola a finančně podporovala vzdělávání nemajetných žen. Byla členkou Československé sociálně demokratické strany.

Busta Charlotty Garrigue Masarykové | Foto: Ondřej Tomšů,  Radio Prague International

Krušné období 1. světové války

Těžké chvíle zažívala během Masarykových bojů o rukopisy nebo v období hilsneriády. Rodiny čelila slovním i fyzických výhrůžkám.

Během první světové války zůstala v Praze sama, zatímco manžel s dcerou Olgou žili v exilu a dcera Alice byla načas dokonce uvězněna ve Vídni. Z válečné fronty se vrátil pouze jeden z jejích dvou synů.

Tomáš Garrrigue Masaryk a Charlotta Garrigue Masaryková | Foto: ČT

1. první dáma

Charlotta Garrigue Masaryková

Po zvolení Tomáše Garrigua Masaryka prvním československým prezidentem se stala první dámou a významně se zasadila o to, že první ústava Československa z roku 1920 zaručuje zcela rovnoprávné postavení mužů a žen, včetně volebního práva.

Předchozí náročné období se ale podepsalo na zdravotním stavu první dámy. Protokolární povinnosti tak za ní převzala dcera Alice.

Byla to však stále Charlotta, s kým Tomáš Garrigue Masaryk až do úplného konce sdílel své naděje i obavy ohledně křehké demokracie v mladém Československu. Po její smrti 13. května 1923 se znovu neoženil.

Hrob Masarykovy rodiny | Foto: Klára Stejskalová,  Radio Prague International

Bez ní bych si nebyl ujasnil smysl života a svůj politický úkol.
TGM

klíčová slova:

Související