Chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře hrozilo zřícení, dnes už je zachráněný

Foto: Štěpánka Budková

Počátkem 90. let minulého století bylo možné rozhýbat jeden z opěrných pilířů chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře rukou, stačilo se o něj opřít. Hrozilo, že památka zapsaná v r. 1995 na Seznam UNESCO, spadne jako domeček z karet. Památkáři tehdy doslova bili na poplach, v médiích se objevovaly dramatické reportáže. Po jedenáctileté rekonstrukci je gotický chrám, který konkuruje i svatovítské katedrále v Praze, zachráněný. Jeho opravám byla 7. září tohoto roku věnována odborná konference v Kutné Hoře. Hovořila na ní i Dagmar Fundová, ředitelka Nadace Kutná Hora - památka UNESCO, která byla u rekonstrukce chrámu od samého počátku.

Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, foto: Štěpánka Budková
Vraťme se na začátek. V jakém stavu sv. Barbora byla, když jste začali s rekonstrukcí?

"Dnes máme konferenci, která se zaobírá opravou a restaurováním vnějšího pláště chrámu, a to kamenné části nebo obvodového zdiva. Vlastní rekonstrukce chrámu ale byla zahájena už v r. 1994. Každá oprava takovéto významné památky je běh na dlouhou trať. Vlastně až v r. 2000 se nám podařilo dokončit opravy hlavních střech. A právě když se tam odborníci začali pohybovat vlastně "z očí do očí", tak jsme zjistili, že stav střešního pláště je problém. Nebyl to ale tak zásadní problém jako stav opěrného systému chrámu, stav kamenné výzdoby. Vitrážová okna vypadávala v celých olověných osnovách. A v tu chvíli nastalo zděšení, které pak bylo mediálně prezentováno. Mně říkali, jestli jsme to tak nahráli. A já dnes s plnou odpovědností musím říct, že jsme nenahráli vůbec nic. Opěrný oblouk jsem ale dokázala rozhýbat vlastní rukou a na počítačových modelech Univerzity Karlovy jsme zjistili, že je otázka času, kdy se uvolní kámen z opěrného oblouku a nastane dominový efekt zřícení chrámu. V té chvíli jsme byli postaveni do role, kdy jsme měli ani ne tak zrestaurovat a opravit tuto památku, ale zachránit ji. Ve společnosti bylo mnohokrát proklínáno tzv. porcování medvěda ve sněmovně. Dnes říkám, že bez utržené pacičky nebo ocásku medvěda by chrám sv. Panny Barbory nestál."

Co všechno se na tomto stavu Barbory podepsalo? Bylo to podloží nebo klimatické podmínky? A kdy vlastně proběhla předchozí rekonstrukce chrámu sv. Barbory?

"Celková oprava chrámu včetně dostavby čelní stěny chrámu probíhala před sto lety. To je de facto dnes poločas rozpadu všech oprav. My jsme si taky mysleli, že určitý vliv má podloží. Nicméně už při prvních průzkumech jsme zjistili, že Barbora je perfektně založená a že to s kutnohorským podzemím nemá nic společného. Byl to ale určitý stav kamene, technologické postupy před sto lety, protože právě před sto lety většina oblouků byla vyměněna. Byla provedena v přesných kopiích, tak jak byl tehdejší gotický stav, nicméně před sto lety už měli techniku. A mluvím třeba o řetězových pilách. Takže jednotlivé kvádry se hezky hladce ořezaly řetězovými pilami a vymazaly se maltou. Po stu letech ale postupně malta vypadala, olovo, kterým byly zalité jednotlivé spáry, kvůli mrazu a horku zkřenčelo a opěrné oblouky se prostě rozpadaly. Přišli jsme na to při rozebrání původních gotických oblouků. Spárořez, sestavování jednotlivých kvádrů bylo tehdy tvrdě nahrubo. Tak, jak to ten kameník mohl nasekat. A proto to drželo. Nový opěrný oblouk byl špatný, starý oblouk byl dobrý. Před sto lety taky neměli možnosti chemicko-technologických průzkumů, neznali některé věci. Měli určité dodávky kamene a přivezli jiný kámen. My dnes víme, že bylo nešťastné rozhodnutí míchat původní gotický kámen, kterému říkáme mušlák a který se těžil v této lokalitě, s boženovským pískovcem. Tyto dva kameny se chemicky naprosto nesnášejí, a o to víc docházelo k poškození.Nikomu samozřejmě nepřidá automobilová a letecká doprava nebo kyselé deště. Já si ale myslím, že zásadní problém vznikl právě před těmi sto lety."

Vy jste se tedy museli vrátit ke středověkým technologiím, když jste teď opravovali Barboru. Je to tak?

"Je to tak a jsou to osvědčené technologie."

Kde jste se je učili? Jsou někde zachycené a popsané, nebo je museli kameníci znovu objevovat?

"Jsou popsané. A je to právě v tom umu kameníků a restaurátorů. A mohu říct, že se nám na opravě podíleli špičkoví restaurátoři. Pro mne bylo třeba potěšující to, že si k sobě už přivádějí učedníky. A koukat se pod ruku pětadvacetiletému klukovi, kterému to ubývá, byla pro mne radost."

Učí se vůbec někde tyto obory, nebo si každý kamenický mistr vychovává své žáky, jak tomu bylo ve středověku?

"Ne ne! Dnes je v tomto směru naprosto perfektní školství. My jsme hodně spolupracovali s restaurátorskou školou v Litomyšli, která tyto lidi vychovává. A můžu říct, že dobře."

Dá se říct, že rekonstrukce Barbory je ukončená? V jaké fázi toho běhu jste?

"My jsme si to v r. 1994 rozložili na tři etapy. První etapa byla oprava těch úžasných stanových střech, druhá etapa byla oprava vnějšího pláště. A pak jsme si dali třetí etapu a tou je celková oprava a restaurování interiéru. Takže teď jsme ukončili druhou etapu. A mám radost, protože jsme dostali finanční prostředky v rámci Integrovaného operačního programu ministerstva kultury, což jsou evropské peníze plus státní rozpočet. Získali jsme grant a měli bychom do r. 2014 kompletně opravit interiér chrámu."

Jak jste na tom s vitrážemi? Říkala jste, že se sypaly z olověných rámů. Jak jsou na tom teď?

"Veškerá okna, ať jsou to malované vitráže nebo šestihrany, jsou pečlivě zrestaurovaná. A kdekoliv se podíváte na plášť, je všechno opraveno tak, aby se v období příštích padesáti let nemusela oprava v takové míře opakovat. Jsou ale věci, které je nutné udržovat, střechy, opravy klempířských prvků. Dbát na to, když někde zateče, aby se to rychle opravilo. Myslím si ale, že to farnost zvládne. Je to ale zásadní pro to, aby se tento stav udržel co nejdéle."

Jak se na Barboře podepisuje návštěvnický a turistický provoz? Kutná Hora je zapsaná na Seznam UNESCO, neustále tady proudí davy lidí. Neškodí to Barboře?

"To já nemůžu říct! Chrám sv. Panny Barbory je pro Kutnou Horu alfou a omegou cestovního ruchu. A nikdo z nás by si nedovolil zamezit vstupu návštěvníků, protože z prostředků, které tam farnost vybere, se opravují další historické skvosty Kutné Hory. Ať už jde o kostel sv. Jana Nepomuckého, kostel sv. Jakuba, arciděkanství... My vnímáme turistický ruch v Kutné Hoře i tak, že pokud k nám půjdou turisté, můžeme zachránit další kulturní památky."