V kutnohorské kostnici je 34 hromadných hrobů, jde o evropský unikát
Restaurátoři objevili v kutnohorské kostnici další hromadné hroby s oběťmi moru a hladomoru. Jejich zbytky byly i pod jednou ze čtyř velkých pyramid složených z lidských kostí, kterou letos restaurátoři rozebrali. Celkově už počet hromadných hrobů objevených v kostnici stoupl z 32 na 34 a jde o evropský unikát.
"Nejvýznamnější věc je nález hromadných hrobů obětí hladomoru 1318 a moru 1348. Z Londýna jsou známy morové hroby, kde je asi 500 nebožtíků. My máme morových asi 600 a hladomorových taky asi 600. Takže 1200 mrtvých je obětí těchto dvou katastrof. Do interiéru kostnice jsme vstoupili letos. Restaurují se pyramidy z kostí. Rozebrala se jedna pyramida a zkoumali jsme, co je pod ní. Bylo tam jenom pět jednotlivých hrobů. Ty jsou naopak starší a v době kdy stavěli kostnici, vůbec netušili, že tam tyto hroby jsou," uvedl Jan Frolík z Archeologického ústavu.
Zkoumání kostí poskytlo také informace o tehdejší populaci."Tu populaci můžeme charakterizovat jako hornickou, protože je tam výrazná převaha mužů nad ženami. Dospělí versus děti jsou přibližně půl na půl. To je normální složení populace, ale ten třicetiprocentní nadbytek mužů je odrazem toho, že přicházeli do Kutné Hory neustále noví a noví horníci, protože to zjevně bylo životu nebezpečné povolání. Jinak to byla asi normální středověká populace, pokud usuzujeme podle zranění, nemocí a takových událostí, které se vám otisknou do kostí. Běžné zlomeniny rukou, nohou, některé špatně srostlé. Máme doloženou tuberkulózu, zánět mozkových plen."
Kosti do pyramid údajně naskládal slepý mnich, který se sem vrátil po husitských válkách. Podle pověsti se mu zrak vrátil za to, jak se k mrtvým zachoval. Po renovaci bude unikátní věž z kostí opět sestavena. Restaurátoři to chtějí stihnout do prosince příštího roku.
Kostnice dřív působila jako skleník
Hlavní projektant Vít Mlázovský však uvedl, že ho skladba pyramidy zklamala. Její tvůrci podle něj udělali pouze obvodovou vrstvu a vnitřek vysypali zbytky kostí. Restaurátoři budou muset zvolit jiný postup, aby věž déle vydržela. Oprava kaple však přinesla objevy, s nimiž odborníci nepočítali. Jak už dříve uvedl Vít Mlázovský, dělníci odhalili například původní gotické křížové klenby."Dnes je většina oken kaple zazděných. Návštěvník si tak neuvědomí, jak by to vypadalo, kdyby všechna okna byla otevřená. Okna byla zazděná kvůli statickému zajištění. Byly zazděna už v baroku a posledních několik oken bylo zazděno ještě v 19. století. Byla tam úžasná síťová klenba a všechna okna byla otevřená. Ta stavba působila jako skleník. Když si k tomu domyslíte ještě barevné vitráže, tak je to stavba, která má svoji předlohu v gotické Paříži, jako je stavba Sainte-Chapelle. Na našem území nemá obdoby."
Do budoucna se musí vyřešit také statika naklánějící se památky ze 14. století. Věže jsou dnes nakloněny asi o 42 centimetrů.
Restaurování se týká i unikátního lustru složeného z kostí
V roce 2016 restaurátoři demontovali také unikátní lustr složený z tisícovky lidských kostí. Jeho autorem je řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem v roce 1870 pozvali Schwarzenbergové. Výzdobě předcházela několikaletá práce, uvedla v době před rekonstrukcí Kostnice Lenka Karmanová."Všechny kosti máčeli v kádi s vápnem a chlorem, aby je vyčistili a vydezinfikovali. Trvalo to asi čtyři roky, než to všechno vyčistili a navěsili. Výzdoba řadě lidí připadá morbidní, spousta lidí to nechápe, ale všechno to má svůj smysl. Jsou tu křesťanské symboly - kříže udělané z kostí, monstrance z kostí. V tom lustru údajně, když ho udělali, byly úplně všechny kosti z lidského těla."
Kostnic byla v Čechách ve středověku celá řada. Kutnohorská je však unikární svou výzdobou. Rekonstrukci sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném. Práce si dosud vyžádaly 45 milionů korun, jenom v letošním roce to bude přes 11 milionů Kč. Po celou dobu oprav je památka přístupná turistům. Loni si kostnici prohlédlo 426.000 lidí, letos to zřejmě bude až půl milionu.