V kutnohorské kostnici je 34 hromadných hrobů, jde o evropský unikát

Kutnohorská kostnice, foto: ČTK / Josef Vostárek

Restaurátoři objevili v kutnohorské kostnici další hromadné hroby s oběťmi moru a hladomoru. Jejich zbytky byly i pod jednou ze čtyř velkých pyramid složených z lidských kostí, kterou letos restaurátoři rozebrali. Celkově už počet hromadných hrobů objevených v kostnici stoupl z 32 na 34 a jde o evropský unikát.

Kutnohorská kostnice,  foto: ČTK / Josef Vostárek

Jan Frolík,  foto: ČTK / Josef Vostárek
Jedna z nejnavštěvovanějších památek středních Čech prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která začala v roce 2014 a má trvat až deset let. S demontáží kostí, pocházejících od obětí moru a husitských válek, začali restaurátoři koncem loňského listopadu. Jednotlivé lebky a kosti ze severozápadní pyramidy uložili do 1500 krabic.

"Nejvýznamnější věc je nález hromadných hrobů obětí hladomoru 1318 a moru 1348. Z Londýna jsou známy morové hroby, kde je asi 500 nebožtíků. My máme morových asi 600 a hladomorových taky asi 600. Takže 1200 mrtvých je obětí těchto dvou katastrof. Do interiéru kostnice jsme vstoupili letos. Restaurují se pyramidy z kostí. Rozebrala se jedna pyramida a zkoumali jsme, co je pod ní. Bylo tam jenom pět jednotlivých hrobů. Ty jsou naopak starší a v době kdy stavěli kostnici, vůbec netušili, že tam tyto hroby jsou," uvedl Jan Frolík z Archeologického ústavu.

Foto: ČTK / Josef Vostárek
Zkoumání kostí poskytlo také informace o tehdejší populaci.

"Tu populaci můžeme charakterizovat jako hornickou, protože je tam výrazná převaha mužů nad ženami. Dospělí versus děti jsou přibližně půl na půl. To je normální složení populace, ale ten třicetiprocentní nadbytek mužů je odrazem toho, že přicházeli do Kutné Hory neustále noví a noví horníci, protože to zjevně bylo životu nebezpečné povolání. Jinak to byla asi normální středověká populace, pokud usuzujeme podle zranění, nemocí a takových událostí, které se vám otisknou do kostí. Běžné zlomeniny rukou, nohou, některé špatně srostlé. Máme doloženou tuberkulózu, zánět mozkových plen."

Kosti do pyramid údajně naskládal slepý mnich, který se sem vrátil po husitských válkách. Podle pověsti se mu zrak vrátil za to, jak se k mrtvým zachoval. Po renovaci bude unikátní věž z kostí opět sestavena. Restaurátoři to chtějí stihnout do prosince příštího roku.

Kostnice dřív působila jako skleník

Foto: ČTK / Josef Vostárek
Hlavní projektant Vít Mlázovský však uvedl, že ho skladba pyramidy zklamala. Její tvůrci podle něj udělali pouze obvodovou vrstvu a vnitřek vysypali zbytky kostí. Restaurátoři budou muset zvolit jiný postup, aby věž déle vydržela. Oprava kaple však přinesla objevy, s nimiž odborníci nepočítali. Jak už dříve uvedl Vít Mlázovský, dělníci odhalili například původní gotické křížové klenby.

"Dnes je většina oken kaple zazděných. Návštěvník si tak neuvědomí, jak by to vypadalo, kdyby všechna okna byla otevřená. Okna byla zazděná kvůli statickému zajištění. Byly zazděna už v baroku a posledních několik oken bylo zazděno ještě v 19. století. Byla tam úžasná síťová klenba a všechna okna byla otevřená. Ta stavba působila jako skleník. Když si k tomu domyslíte ještě barevné vitráže, tak je to stavba, která má svoji předlohu v gotické Paříži, jako je stavba Sainte-Chapelle. Na našem území nemá obdoby."

Do budoucna se musí vyřešit také statika naklánějící se památky ze 14. století. Věže jsou dnes nakloněny asi o 42 centimetrů.

Restaurování se týká i unikátního lustru složeného z kostí

Lustr z lidských kostí,  foto: ČTK / Josef Vostárek
V roce 2016 restaurátoři demontovali také unikátní lustr složený z tisícovky lidských kostí. Jeho autorem je řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem v roce 1870 pozvali Schwarzenbergové. Výzdobě předcházela několikaletá práce, uvedla v době před rekonstrukcí Kostnice Lenka Karmanová.

"Všechny kosti máčeli v kádi s vápnem a chlorem, aby je vyčistili a vydezinfikovali. Trvalo to asi čtyři roky, než to všechno vyčistili a navěsili. Výzdoba řadě lidí připadá morbidní, spousta lidí to nechápe, ale všechno to má svůj smysl. Jsou tu křesťanské symboly - kříže udělané z kostí, monstrance z kostí. V tom lustru údajně, když ho udělali, byly úplně všechny kosti z lidského těla."

Kostnic byla v Čechách ve středověku celá řada. Kutnohorská je však unikární svou výzdobou. Rekonstrukci sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném. Práce si dosud vyžádaly 45 milionů korun, jenom v letošním roce to bude přes 11 milionů Kč. Po celou dobu oprav je památka přístupná turistům. Loni si kostnici prohlédlo 426.000 lidí, letos to zřejmě bude až půl milionu.

Kutnohorská kostnice,  foto: ČTK / Josef Vostárek
10
49.948254000000
15.267967700000
default
49.948254000000
15.267967700000
49.961816834715
15.288350969558