Chtějí Češi do Evropské unie?
Jaký je vztah Čechů k Evropské unii? Kolik lidí by se v případném referendu vyslovilo pro vstup země do evropských struktur? Podle výroků některých českých politiků, kteří se mnohdy sami považují ua strážce tzv. národních zájmů by se mohlo zdát, že Češi o členství vlastně vůbec nestojí. Jak ukázal nedávný průzkum veřejného mínění skutečnost je zcela odlišná.
Pro vstup České republiky do Evropské unie by se letos v březnu vyslovilo 76 procent občanů. Proti vstupu by hlasovalo 24 procent lidí. Z březnového průzkumu veřejného mínění, při kterém bylo osloveno asi 2000 lidí, vyplývá, že podpora vstupu vzrostla. Jaký je dlouhodobý trend? To je otázka pro Jana Hartla z agentury STEM, která průzkum už několik roků provádí.
"Tato podpora je stabilní v posledních 2-3 letech. V minulosti byla o něco málo vyšší, ale nebyla opřena o informace. Nyní máme pocit, že informovanost veřejnosti se zvýšila a přesto zůstává odpověď v referendu takto vysoká."
Zajímavá je i struktura lidí, kteří vstup podporují. Převládají vysokoškoláci a obecně lidé s vyšší životní úrovní. Naopak starší lidé, lidé s nižším vzděláním a nižší životní úrovní jsou proti. Jaké jsou vůbec motivace lidí, na základě kterých se rozhodují. Pokračuje Jan Hartl.
"Motivace je především ekonomická, ale nelze to omezit jen na čistě ekonomické motivy. Občané si představují, že vstup do EU povede ke zefektivnění státní správy, snížení korupce a obecně zvýšení kvality života. Zároveň je se vstupem spojena i řada obav a ty jsou paradoxně opět z ekonomického rázu. Lidé se bojí především růstu cen."
To potvrzuje i Marie Chatardová z ministertva zahraničních věcí, které už na podzim loňského roku zřídilo informační linku pro všechny, kteří chtějí získat informace o Evropské unii i případných dopadech členství na život v České republice.
"Nejvíce na linku volají mladí lidé, ale nejen oni. Nejčastěji se ptají: jak ovlivní vstup do EU život každého občana. Otázka cen, mezd a vývaje nezaměstnanosti. Co se stane z českou korunou nebo zda nezmizí čeština."
Na linku se dosud obrátilo 80 000 lidí a jak uvedla Marie Chatardová, některé dotazy jsou i docela kuriózní.
"Kuriózních dotazů je řada. Jedna žena se nás ptala, zda bude, v rámci volného pohybu osob a služeb, snazší navštívit kosmetický salon ve Francii".
Ale vraťme se zpátky k názorům veřejnosti na vstup do Evrooské unie. Ty se mění s politickou orientací. Proti jsou tradičně voliči komunistické strany, jen deset procent z nich se vyjádřilo pro vstup do unie. U voličů sociální demokracie je podíl eurooptimistů a nerozhodných vyrovnaný: 43 procent ku 42 procentům. Podle odborníků to způsobuje voličská struktura ČSSD: větší podíl lidí starších a lidí, kteří pracují v dělnických profesích.
Naopak mezi příznivce vstupu patří hlavně voliči pravice. Z oslovených stoupenců ODS je pro členství v unii 73 procent, mezi těmi, kdo se hlásí ke Koalici 59 procent.
Zajímavé je i to, že zatímco špičky ODS, zejména potom její předseda Václav Klaus není zrovna velkým příznivcem Evropské unie, jeho voliči jsou jednoznačně pro vstup. Na druhé straně voliči sociálních demokratů, kteří se jako politická strana k unii hlásí, příliš o členství nestojí.
"Je to samozřejmě zajímavá informace, ale není to nic nového. Ukazuje se, že potenciální voliči ODS jsou pro vstup do EU. Vedení strany to často komentuje tak, že právě proto, že podpora je natolik výrazná, že si mohou dovolit být kritičtí. U sociální demokracie je větší podíl nerozhodnutých, ale zde je potřeba říci, že podíl příznivců oproti odpůrcům převažuje. Nebylo tomu tak vždy, ještě před pár lety nebyla u voličů ČSSD podpora vstupu nijak výrazná. Vedení ČSSD se potenciální voliče podařilo o výhodách vstupu přesvědčit."
Z výzkumu veřejného mínění tedy jednoznačně vyplývá, že pokud by se referendum o vstupu do Evropské unie konalo v těchto dnech, Češi by rozhodně řekli ANO!
