ČR bojuje v EU o ochranu zeměpisných označení svých produktů

r_2100x1400_radio_praha.png

Česká republika hledá s Evropskou komisí způsob, jak ochránit zeměpisná označení našich produktů po vstupu do Evropské unie. V pondělí proto odjeli čeští vyjednavači do Bruselu se seznamem převážně potravinářských výrobků, který by zaručoval podobné hájení jako má např. italský parmazán. Další podrobnosti připravila Eva Petržílková:

Budějovické pivo, Znojemské okurky, Třeboňský kapr, Pardubický perník, Pravé olomoucké tvarůžky, Český med či Karlovarské oplatky - to je jen několik označení českých produktů, které se chtějí dostat do společnosti Camembertu a šampaňského. Označení původu do jisté míry posiluje pozici ochranné známky a znamenalo by, že nikdo mimo daný region by podobné označení nemohl používat. O uznání názvů, které jsou vázány na místo svého vzniku, žádá Česká republika Evropskou unii. Více už vysvětlil po jednání v Bruselu náměstek českého ministra zemědělství Tomáš Zídek.

Jak Tomáš Zídek dodal, Česká republika je přitom státem, který měl zavedenu tuto ochranu u řady potravinářských a zemědělských komodit už od roku 1973 legislativní formou - tedy zákonem. Bylo proto důležité najít cestu, jak ochránit dané výrobky i po vstupu do unie. Ta ale zatím nemá z legislativního hlediska jasno, jak tento problém řešit.

"Evropská komise nicméně uznala, že Česká republika obdobně jako další kandidátské země mají řadu tradičních výrobků, kde to zeměpisné označení je tradičně chráněno. Komise přislíbila, hledat legislativní řešení a Česká republika na druhou stranu přislíbila, že ten seznam produktů, které jsou chráněny naší legislativou, posoudí. Vybere z něj ty produkty, které budeme požadovat skutečně za citlivé - tzn. produkty, u kterých hrozí nebezpečí po vstupu do unie, že mohly být kopírovány nebo zneužito jejich jméno nebo máme informace, že už k tomu dochází."

Redukovaný seznam zeměpisných označení by pak měl být předán při technických konzultacích Evropské komisi. S tou bude Česká republika diskutovat o tom, zda by se uvedený seznam nedal zakotvit i do přístupových dohod. Jak náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek připomněl, při řešení problému se ale narazilo ještě na další legislativní obtíž:

"Česká republika má bilaterárními smlouvami s některými členskými státy zajištěnu ochranu toho označení původu vlastně smluvně nebo na základě tzv. "Lisabonských dohod". Ale vzhledem k tomu, že nařízení rady z toho legislativně-právního pohledu mají vyšší právní platnost, tak v zásadě by mohlo dojít i k tomu, že po vstupu do Evropské unie bychom byli vyzváni k odvolání nebo k zrušení těchto bilaterárních smluv, protože to prostředí je řešeno nabízeným legislativním systémem, tedy nařízením Rady evropského společenství."

I tato otázka stávajích bilaterárních smluv, jak s kandidátskými tak se stávajícími členskými zeměmi unie, musí být posouzena ve spolupráci s právním oddělením Evropské komise a českými právníky. Pak bude rozhodnuto, jaký bude osud těchto smluv.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio