ČR se staví proti evropskému bankovnímu dohledu

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha

Česká republika může být ohrožena návrhy, které provázejí vznik evropské bankovní unie. Takové poselství do Bruselu vzkázal nedávno český premiér Petr Nečas. Sporné body jako společné evropské ručení za vklady by mohly podle politiků ohrozit stabilitu českých bank. Poslanecká sněmovna i Senát bankovní dohled odmítly a negativní postoj má k němu i prezident. Je tedy v Česku vůbec někdo, kdo ho schvaluje?

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Praha chce záruky, že vznik společného dohledu nepoškodí banky v Česku. Jde třeba o to, aby zahraniční majitelé českých bank nemohli z českých ústavů takzvaně "vytahovat" v případě potíží peníze a vylepšovat si tím vlastní bilanci. Za současné situace to není vůbec jednoduché. Na české banky se hledí jako na samostatné subjekty, nad nimiž dohlíží národní regulátor - tedy národní banka. Může podle platného zákona zabránit přesunům peněz do zahraničí, pokud dospěje k názoru, že by to ohrozilo stabilitu banky. V případě převedení pravomocí na Evropskou centrální banku může být situace jiná. Podle premiéra Nečase bude odlišný náhled na význam českých bank v rámci EU. Obavy sdílí profesor ekonomie a člen Národní ekonomické rady vlády Michal Mejstřík.

"Celá řada českých bank funguje v Čechách ne jako samostatné banky, ale jako pobočky zahraničních bank. To znamená, že regulace těchto poboček není de facto vůbec pod kontrolou ČNB. V okamžiku, kdy se posílí centralizace na úrovni Evropské komise a banky z našich dceřiných společností udělají své pobočky, tak nebezpečí, že bude docházet k využívání právě těchto toků, přirozeně narůstá,"

Michal Mejstřík, foto: Vláda ČR
říká Michal Mejstřík a dodává:

"Bolestná je spíše navazující sada opatření, související například se společným pojištěním vkladů a intervenčními fondy. Ty pomáhají některým bankám a současně ponechávají tyto banky, aniž by pocítily v dostatečné míře dopad svých špatných bankovních politik."

Bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer naopak český ostražitý postoj k bankovní unii nechápe. Rádiu Česko řekl:

„Banky nadále budou subjektem regulace. Jsou to české entity, pokud zůstanou českými akciovými společnostmi a nebudou se transponovat do poboček zahraničních bank, a jejich managementy jsou zodpovědné za fungování těchto institucí. Opravdu nevnímám situaci tak, že zlí zahraniční majitelé se budou snažit nějakým způsobem poškodit své české instituce. To by bylo od nich trochu perverzní. Myslím si, že problém takto nestojí. Na druhou stranu samozřejmě chápu, že v okamžiku, kdy se národní dohledy se budou zbavovat nějaké pravomoci, tak chtějí mít záruku, že nedojde k ohrožení stability domácího systému."

Luděk Niedermayer, foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Luděk Niedermayer doplňuje, že obor jako takový podléhá přísné regulaci.

"Uvědomme si, že bankovnictví je jedno z nejvíce regulovaných odvětví. Existují tam pravidla prakticky na cokoliv. Já si opravdu ten pojem, který u nás často zaznívá - "vysávání likvidity z banky jejím vlastníkem" - těžko dovedu představit."

Pro Hospodářské noviny Niedermayer napsal, že krize ukázala, že kontrola nadnárodních bank je při národním principu dohledu složitá. Sjednocení dohledu nad bankami je podle něj jen otázkou času. České výhrady příliš nechápe ani exministr financí a bývalý viceguvernér Evropské investiční banky Ivan Pilip. Považuje je spíše za vnitropolitické téma. Co se týče obecných pravidel regulace, ta se budou vztahovat především na eurozónu. Zbylých deset zemí včetně České republiky se může připojit, nebude ale mít rozhodovací pravomoci v Evropské centrální bance. Ta by podle návrhů měla dohlížet na 6000 bank v eurozóně. Posílení supervize by mělo být jedním ze stavebních kamenů bankovní unie. Systém ale bude stát celkem na čtyřech pilířích. Vyjmenovává je analytička Lidových novin Lenka Zlámalová.

"Ten dozor vytváří řekněme "podvozek" k širší bankovní unii, která v této chvíli počítá se čtyřmi pilíři. První je ten dozor, druhým jsou jakási společná pravidla pro fungování bank na evropském trhu a třetí je společné sdílení fondu pojištění vkladů. To znamená, že si lidé z jednotlivých zemí ručí za své vklady v bankách. Abych to úplně zjednodušila: kdyby zkrachovala španělská banka a španělský fond pojištění vkladů neměl dost peněz, tak i český fond pojištění vkladů by měl povinnost tomu španělskému fondu přispět. Potom je tam čtvrtý pilíř, který je jakýsi společný záchranný fond pro banky v eurozóně, do kterého samozřejmě přispívají také všechny země."

Lenka Zlámalová, foto: Český rozhlas
Návrhy, jak by měly další části bankovní unie vypadat, Brusel zatím nepředstavil. Lenka Zlámalová doplňuje, že výhrady k návrhu má nejen Česká republika, ale i jiné evropské země.

"V zásadě ty výhrady s výjimkou jižního křídla eurozóny - které od té bankovní unie v zásadě očekává záchranu svých vlastních bank, protože to koneckonců kvapně dělá - a Francie, která má velké potíže, mají téměř všechny země. Banky Francie velmi výrazně investovaly na jihu."

Ministr financí Miroslav Kalousek už dříve řekl, že je nereálné, aby země Evropské unie dospěly ke kvalitní dohodě o bankovním dohledu. Ambici schválit ji ještě letos deklarovala Evropská komise. Podle Miroslava Kalouska není celá věc kvalitně projednána. Česko nesouhlasí s postupným schvalováním bankovní unie, tedy nejprve společného dozoru a až následně zbylé části balíčku. Prezident Václav Klaus označil celou myšlenku bankovní unie za umělé a nedobré řešení. Michal Mejstřík dodává:

"Názor, který tady v ČR převažuje, je takový: Pokud některá z bank skutečně selže ve svých funkcích, tak podobně jako na Islandu by její akcionáři měli nést dopady špatné politiky. Na islandském příkladu vidíme, že ekonomiky se z toho umí vzpamatovat."

Premiér Petr Nečas také na unijním summitu prohlásil, že české banky jsou velmi stabilní. To souvisí se zkušeností z 90. let, kdy stát do jejich konsolidace investoval mnoho peněz.

Petr Nečas (uprostřed), foto: ČTK
"Z české historie známe velice bolestnou krizi 2. poloviny 90. let, kdy jsme spotřebovali významnou, snad čtvrtinovou část hrubého domácího produktu také na restrukturalizaci českých bank. Ta zkušenost je hluboko zakotvená a vedla k daleko konzervativnějšímu chování českých bank. Souvisí to s tím, že většina bank má více vkladů spořivých obyvatel než úvěrů."

Společný evropský bankovní dohled jako celek ale vítá.

"Myslím, že je správné, aby v nějaké podobě byl evropský dohled. Jde o ty významné technikálie. Znamená to, že vedle toho centrálního dohledu (nechť se posílí) mají silnou roli i místní regulátoři, místní dohledové orgány - tam, kde máme významná depozita. Jde o to, abychom je neoslabovali a abychom neotevřeli stavidla morálnímu hazardu, který jsme v řadě zemí v posledních letech bohužel viděli."