ČSSD se v energetice shoduje s ODS

Česko by mělo mít jasno jak dál v energetice do konce letošního roku. Tvrdí to opoziční sociální demokracie. Její poslanci chtějí kvůli tomu prosadit novelu zákona o hospodaření s energiemi. Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.

Podle sociální demokracie musí Česko napřed vědět, co vlastně v energetice chce, pokud ji má mít v příštím roce, kdy bude řídit Evropskou unii, jako prioritu. Jen tak by se Česko mohlo řešit vlastní budoucí problémy a zároveň se stát i lídrem řešení energetických problémů pro celou Evropu. Současnou energetickou koncepci přijala sociálnědemokratická vláda v roce 2004 a její správnost v podstatě před dvěma týdny potvrdila i tzv. Pačesova komise ustavená k posouzení energetických potřeb země dnešní Topolánkovou vládou. Základní směry koncepce tedy není nutné podle sociální demokracie měnit. Měla by se pouze aktualizovat. Jak řekl Radiu Praha místopředseda ČSSD a stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, čas kvapí.

„České republice by reálně hrozilo, že nebude soběstačná ve výrobě elektrické energie. Musela by ji dovážet. Problém je odkud, protože se stejným problémem se už dnes potýkají všechny okolní země. A velký problém by bylo, za kolik by se elektřina dovážela. Elektřina by byla několikanásobně dražší než dnes. Rozhodnout musíme co nejdříve, protože investice v energetice, tedy výstavba nových zdrojů, trvá osm až dvanáct let.“

Václav Pačes (vlevo) a Mirek Topolánek, foto: ČTK

ČSSD souhlasí se závěry Pačesovy komise, že spotřeba elektrické energie poroste ročně až o tři procenta a někdy v roce 2020 už budeme potřebovat asi o třetinu víc elektřiny než dnes. Souhlasí se závěrem, že země musí šetřit. Už ve stávající koncepci se zdůrazňuje nutnost snížení vysoké energetické náročnosti české ekonomiky, a to až o tři procenta ročně. To znamená podporu investic do nových technologií. Podle Urbana se ČSSD také staví pozitivně k názoru, že nedílnou součástí energetického mixu musí být obnovitelné zdroje. I v tomto případě bude nutné vytvořit pro investory silný motivační systém. Strana prý nemá ani problém se závěrem, že by mělo dojít k útlumu využití hnědého uhlí pro výrobu elektřiny. A v souladu s komisí podporuje další využití jaderné energie.

„Bez dostavby jaderné elektrárny Temelín se neobejdeme. Je potřeba ty procesy politicky neblokovat, to je také formulace Pačesovy komise, a zahájit proces EIA (posouzení dopadu stavby na životní prostředí: poznámka ZV) na výstavbu dalších bloků Temelína. A to neprodleně.“

Na klíčové priority nejen energetiky, ale celého hospodářství se prý ČSSD chce dívat bez ideologií. Ostatně už před čtyřmi roky se sociální demokraté v energetické oblasti shodli s tehdejší opoziční ODS.

Milan Urban, foto: autor

„Sázím na odbornou diskusi, kde slovo ideologie by nemělo mít žádné místo. Mimochodem, ta stávající energetická koncepce byla zpracována společně s občanskými demokraty.“

Zásadní novinkou novely zákona, kterou by chtěla na podzim prosadit ve sněmovně ČSSD, je návrh, aby o energetické koncepci státu už nerozhodovala vláda, ale parlament. Sociálnědemokratický stínový ministr průmyslu Milan Urban říká, že když tu bude zákon, „vláda ho nezmění škrtnutím pera“. Urban tak naráží na fakt, že současný koaliční kabinet si kvůli zeleným prosadil do vládního prohlášení, že nebude plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků a zakázal si prolomení limitů na těžbu uhlí. V této souvislosti Milan Urban také upozorňuje, že Pačesova komise by tu neměla být jen pro nějaké plané a nekonečné diskutování o energetice.

„Pačesova komise musí být s pokorou respektována. Musíme rozhodovat, a to znamená vyškrtnout nebo částečně změnit formulaci v programovém prohlášení této vlády.“

Topolánkova vláda by tedy měla vyškrtnout ze svého programového prohlášení, že nebude usilovat o stavbu dalších jaderných zařízení. Takový návrh lze ale považovat za vhozenou rukavici Straně zelených, jakkoliv Urban tvrdí, že ČSSD nechce přispívat k tomu, aby se ODS a zelení více hádali. Zároveň ale zůstává otázkou, jak by mohla vypadat případná budoucí spolupráce sociálních demokratů a zelených.

„V žádném případě nevylučuji budoucí politickou spolupráci se zelenými. Nesměli by ovšem trvat na stejné větě v programovém prohlášení, jakou prosadili teď. Znamená to, že pokud by chtěli úplně zastavit přípravu a výstavbu jaderného programu, pak by taková spolupráce možná nebyla!“

Kromě novely zákona o hospodaření s energiemi chtějí sociální demokraté na zářijové schůzi sněmovny předložit také návrh na snížení spotřební daně u benzinu a nafty. U benzinu o dvě a půl korunu, u nafty o dvě koruny na litr. Daň by se tak dostala na úroveň, kterou požaduje Evropská unie. Snížení daně by prý nemělo mít žádný dopad na státní rozpočet.

„Stát již dávno vybral na dani z přidané hodnoty díky značně rostoucí ceně. Samo ministerstvo financí přiznalo, že daňové inkaso je o osm procent vyšší než bylo prognózováno. Podle našich propočtů je operace snížení daně fiskálně neutrální.“

Milan Urban nesouhlasí ani s názorem, že obchodníci nepromítnou snížení daně do cen paliv. Jak ukazuje praxe, o to se postará vysoce konkurenční prostředí. Podle Urbana se ale také ukazuje, že celá energetická strategie Evropské unie byla slepou uličkou.

„Cesta, kdy budeme uměle zdražovat energie s myšlenkou, že se bude snižovat jejich spotřeba, to je slepá ulička. Neexistuje žádný stát ne světě, kde by s rostoucí životní úrovní klesala spotřeba energií na hlavu. Evropská unie musí vést zásadní diskusi na téma, jak snížit ceny energií tak, aby vůbec mohla v globální soutěži obstát. Ve Spojených státech stojí v přepočtu litr benzinu 16 korun, z toho tři koruna je daň. A v Evropské unii je to 35 korun a z toho více než polovina je daň spotřební a DPH.“

Říká místopředseda ČSSD a stínový ministr průmyslu Milan Urban. Je zřejmé, že v tomto ohledu by dnešní opoziční strana zřejmě našla lehce společnou řeč s ODS. V rozhovoru pro poslední číslo časopisu Týden ministr průmyslu a obchodu Martin Říman mimo jiné uvádí, že do konce roku sám předloží vládě novou energetickou koncepci. A v ní má být položen důraz na posílení významu jaderné energetiky. Rovněž Říman trvá na tom, že politici by měli svá rozhodnutí opírat o odborná stanoviska. Připouští dokonce, že kromě dostavby Temelína by se mohlo klidně uvažovat i o stavbě dalších dvou jaderných bloků v Dukovanech, popřípadě by nová elektrárna mohla vzniknout i v úplně nové lokalitě.