Kolik energie bude potřebovat Česko?

Zpráva nezávislé komise pro posouzení energetických potřeb České republiky vyvolala velkou pozornost již v létě, když byla zveřejněna pouze její podstatná část. Po podzimním zveřejnění její kompletní závěrečné zprávy na sebe nenechal dlouho čekat ani oponentní posudek.

Václav Pačes

Úkolem nezávislé energetické komise vedené akademikem Václavem Pačesem bylo vypracovat dlouhodobou prognózu vývoje energetiky na desítky let dopředu. Komise ve své letní předběžné zprávě doporučila vládě, aby umožnila posuzovat všechny typy energie. Politická scéna i veřejnost to pochopili jako pobídku k většímu využití jaderné energie. Programové prohlášení vlády však kvůli koaliční Straně zelených zapovídá kabinetu podnikat kroky vedoucí k zahájení výstavby dalších jaderných zdrojů. Ze stejného důvodu je pro současnou vládu tabu i prolomení těžebních limitů uhlí, o kterých by se ale podle Pačesovy komise mělo dále diskutovat. V pondělí zveřejněné závěry oponentní rady jsou však – obrazně řečeno – ještě méně „zelené“, než zpráva původní komise.

"Nezávislá energetická komise udělala řadu modelů a dospěla k tomu, že bez výroby elektřiny z jádra nejsme schopni zajistit spolehlivé dodávky energie pro Českou republiku. A my když jsme se podívali na ty modely a na to hodnocení, tak nám vyšlo totéž,"řekl Českému rozhlasu předseda oponentní rady Pavel Stehlík, a později přidal také několik výtek. Například že komise jen obecně zmínila možnost prolomení těžebních limitů: "Nebyl zpracován ani jediný scénář, který by pracoval s alespoň částí uhlí, které dnes leží v České republice za současnými limity těžby."

Podle Stehlíka navíc byla Pačesova komise příliš opatrná v odhadu růstu spotřeby: "Předpokládají, že konečná spotřeba energie České republiky celkem, to znamená elektrické, plynu, tepla, poroste mnohem nižším tempem, než předpokládá Evropská unie pro EU-27 a než předpokládáme my. To znamená, že ten plán, na kolik máme stavět, jak velký má být ten český energetický mix, tak je stavěn na menší objem, než ve skutečnosti budeme potřebovat."

Oponentní rada vedená Pavlem Stehlíkem proto došla k závěru, že by měly být prolomeny limity těžby uhlí, a to hned z několika důvodů: "Za prvé, kdyby se realizoval ten scénář tak, jak je navržen nezávislou komisí, tak by došlo k zvýšení energetické dovozní závislosti České republiky ze současných plus mínus 42 procent na 80 procent během příštích dvaceti osmi let. To je obrovský nárůst a zakládá to obrovské riziko výpadku dodávek energií pro českou ekonomiku a domácnosti. Čili my říkáme – to si Česká republika nemůže dovolit."

Podle Pavla Stehlíka by navíc bez rozšíření těžby uhlí české teplárenství trpělo jeho nedostatek, přičemž není schopno tak rychle nahradit uhlí biomasou a plyn je kromě možného nedostatku obrovsky drahý. A s tím souvisí i další výtka oponentní rady Pačesově komisi. "Když půjdeme tímhle scénářem, tak ty náklady na jeho realizaci budou obrovské. Budou za prvé investiční náklady velké a za druhé ony automaticky povedou k zvýšení cen energie a my si myslíme, že povinností každé vlády je tlumit tyhle vlivy, ne je posílit."

Oponentury se ale velice rychle zřejmě dočká i samotná oponentní rada, a to ze strany odpůrců jádra a rozšíření těžby uhlí.