Čtyřicáté výročí strahovských událostí
Pražské jaro roku 1968 žije v obecném povědomí a také historikové se jeho zkoumání intenzivně věnují. Neví se už tolik, že mělo v říjnu 1967 svoji předehru v takzvaných strahovských událostech. A byli to tenkrát zase studenti, kdo se nebáli hlasitě vyjádřit svůj názor.
"Zasáhli proti nim pendreky a bylo to dost ostré,"říká Anna Marková, pamětnice tehdejších událostí. Ona sama se demonstrace neúčastnila, ale jako administrativní pracovnice Vysokoškolského výboru KSČ byla při tom, když se projednávalo stanovisko vysokých škol k celé akci. "Samozřejmě že vrcholné orgány očekávaly odsuzující stanovisko, jenomže v tomhle orgánu už byli reformně naladění zástupci vysokých škol, profesoři, docenti, a ti už se vyjadřovali k situaci ve společnosti velmi kriticky. Proto byl ostrý boj o stanovisko výboru."
Proti závadám ve studentských ubytovnách. Praha 2. listopadu 1967. "Ministerstvo školství bylo podrobně informováno o stížnostech studentů, kteří jsou ubytováni v kolejích v Praze na Strahově a kteří dne 31. října ve večerních hodinách protestovali proti některým hrubým závadám v provozu svých ubytoven. Stížnosti studentů projednával rektor ČVUT v Praze J. Kožoušek a informoval zástupce studentů, členy kolejní rady a představitele studentských společenských organizací o opatřeních, která bude vedení ČVUT provádět, aby urychleně odstranilo kritizované závady.. V realizaci těchto opatření bude ministerstvo školství snahy rektorátu plně podporovat, (...)" reagoval až o 3 dny později na událost ustřední deník Rudé Právo.
Podle historika Víta Smetany se před 40 lety setkaly dvě události, které spolu přímo nesouvisely, ale vytvořily spolu třaskavou směs. jednání UV KSČ, kde byl kritizován Antonín Novotný Alexandrem Dubčekem a strahovské nepokoje studentů: "Když procházeli kolem Hradu, tak křičeli mj.: "Chceme studovat, chceme světlo!" Toto heslo si Antonín Novotný samozřejmě vyložil v tom politickém smyslu a rozhodl za přizvukování vedoucího odboru školství ÚV KSČ Josefa Havlína o rozehnání této demonstrace jednotkami Civilní obrany. A tak ti srocující se demonstranti vykřikující údajně protivládní hesla byli poměrně brutálně rozehnáni. Zajímavé na tom je, že byť politické vedení se rozhodlo reagovat takto razantně, tak vedení Univerzity Karlovy se potom za internované studenty postavilo a naznačuje to, že atmosféra ve společnosti se měnila a vytvářelo to pak podhoubí roku 1968."
