Cyril Svoboda nechce zasahovat do soudu se dvěma Čechy na Novém Zélandě
Návštěvou Nového Zélandu ukončil český ministr zahraničí Cyril Svoboda o tomto víkendu svou cestu do Asie a Oceánie. Kromě nejvyšších představitelů země se tu setkal také s českými krajany. Schůzky se šéfem české diplomacie ve Wellingtonu se zúčastnil i vydavatel krajanského listu Střípky Gustav Knotek:
"Bylo to takové neformální, řekl nám něco o vašem vstupu do Evropské unie a pak tam předal cenu paní Paulíkové, ženě zesnulého honorárního konzula Miroslava Paulíka. To byl krajan, který sem přišel asi rok po mně, asi v roce 1952. Hodně se zasloužil o to, abychom si tu založili klub, hodně pomáhal novým emigrantům po 68. roce, a jak se stal honorárním konzulem, dělal hodně pro Česko. Když přijeli nějací diplomati, tak jsme se vždycky sešli a snažili jsme se jim ukázat co nejvíc.
Pane Knotku, ministr Svoboda zajel také do vesnice Puhoi, kde má být česká komunita. Dodnes tam žijí Češi?
Dodnes tam žijí, ale to nebyli Češi. V roce 1864 nebylo Česko, ale Rakousko-Uhersko. To byli Bohemové, většinou mluvili německy. Většina usedlíků je ze Stodu, což je asi dvacet kilometrů od Plzně. Je to už několik generací, najde se některý, který ještě mluví německy, ale česky už myslím žádný. Oni si udržují takovou halu, kde mají vystavené různé nástroje, se kterými tam obdělávali půdu. Přišli do divočiny, museli vykácet stromy a všecko si zařídit. Je to takové bohemské muzeum.
Tady se o tom moc nemluví. Dvakrát to tu bylo v televizi a zdejší lidi se na to nijak zvláštně nedívají. Jak řekl pan Svoboda, podle něj by tady člověka trestali, i kdyby ukradl pampelišku."
Češi Čestmír Číhalík a Jindřich Šmiták si na soud v Aucklandu budou muset počkat až do konce února. Ministr Svoboda se s nimi během své návštěvy Nového Zélandu sice setkal, je však proti zasahování do soudního přelíčení.
