Další billboardy zesměšňují politiky

V Česku se znovu objevily ironizující billboardy. Jejich terčem se stali poslanci Miloš Melčák a Michal Pohanka, kteří při hlasování o důvěře podpořili vládu trojkoalice - billboardy svým vzhledem připomínají parte a je na nich napsáno, že poslanec "po dlouhém, zákeřném váhání" zradil. Billboardové kampani neunikl ani předseda KDU-ČSL Jiří Čunek - text mimo jiné připomíná podezření z korupce, kterému šéf lidovců čelí. O billboardových kampaních si s politologem Jiřím Pehe povídala Martina Lustigová.

Foto: ČTK

Proč se podle vás objevují takové billboardy?

"Já si myslím, že české politické strany nebo jejich podporovatelé se domnívají, že tímto způsobem, tím, že poškodí své politické oponenty, nějakým způsobem je očerní, získají politické body. Obecněji, řekl bych, ten problém souvisí s tím, že české politické strany opravdu neví, kdy přestat s volební kampaní. Toho jsme byli svědky i po minulých volbách, kdy vlastně pokračovala volební kampaň svého druhu, a to až do okamžiku, než byla vytvořena druhá Topolánkova vláda. Ale vlastně v mírnějších formách ta volební kampaň pokračuje i nadále, což může být částečně způsobeno také tím, že politické strany počítají s možností předčasných voleb."

V minulosti jsme byli svědky nejrůznějších ironizujících billboardů. Není ale přece jen takové "parte" příliš?

"Bezpochyby je to příliš. Myslím si, že tady chybí určitá dávka dobrého vkusu. Je to ovšem součást takové pokleslé politické kultury u nás. Ono, myslím si, ve společnosti, kde bývalý předseda vlády učiní velmi kontroverzní projev hned po volbách nebo kdy předseda současné vlády ukazuje politickým oponentům vztyčený prst v Poslanecké sněmovně, se nelze ani divit tomu, že jsou na ulicích podobné billboardy."

V poslední době se objevil i billboard proti Jiřímu Čunkovi. Co říkáte tomu, že někdo ironizuje jeho údajné přijetí úplatku, přestože mu nebylo nic prokázáno?

Foto: ČTK

"Myslím si, že i v takovém případě by politici měli dodržovat presumpci neviny, nebo alespoň ty agentury, které pracují pro politické strany. Je samozřejmě pravda, že pro politiky by měla platit do určité míry presumpce viny, to znamená, že by při vyslovení takto závažných podezření, jaká byla vznesena proti vicepremiéru Čunkovi, měl takový politik alespoň na čas z politiky poodstoupit, řekněme, a vrátit se v případě, že jeho jméno bude očištěno. To se ovšem u nás málokdy děje nebo vlastně téměř nikdy neděje. Ale bojovat proti tomu tím, že budou na ulicích viset v podstatě pomlouvačné billboardy, to je zase jenom ukázka nízké politické kultury."

Už jste něco naznačil... Co tyto billboardové kampaně naznačují o politické kultuře v České republice?

"Politická kultura je v České republice velmi konfrontační, politici opravdu nedokáží rozlišovat mezi fází boje o voliče a prací pro občany, tedy povolební fází. To je jeden její rys. Za druhé si myslím, že se tady projevují určité rysy zděděné ještě z té bývalé éry, jakási, řekněme, postbolševická mentalita, ve které ten, kdo není s námi, je proti nám, a oponent zde není kvůli tomu, abychom s ním diskutovali a hledali konstruktivní řešení, ale abychom ho zašlapali do země a zničili. To se pak projevuje i v takovýchto kampaních. A nakonec je tady politická kultura samozřejmě poznamenána i tím, že česká politika, jako ostatně i politika všech postkomunistických zemí a ještě ke všemu zemí svou velikostí malých, je velmi personifikovaná, každý zná každého, a funguje v ní obrovské množství vzájemných nenávistí a podobných věcí. Takže když se to všechno shrne dohromady, tak ta politická kultura je skutečně velmi nízká."