"Daňově diskriminovaná obec"

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Proti současnému systému přerozdělování daní zvláštním způsobem protestovali minulé úterý starostové několika stovek obcí a menších měst v Česku. Nelíbí se jim, že malé obce dostávají na jednoho obyvatele výrazně méně než velká města nad 100 tisíc obyvatel.

Starostka obce Chýně Věra Kovářová a předseda Sdružení místních samospráv ČR Pavel Bartoněk, foto: ČTK
Do protestu se v různých oblastech Česka zapojilo okolo jednoho tisíce malých obcí. Někde to byly desítky, jinde stovky. Nespokojenci na dva týdny označili vjezd na své území cedulí s nápisem "Daňově diskriminovaná obec". Právník Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák sdělil, že už zpracovali návrh nového financování obcí:

"Změnu systému financování ze státního rozpočtu ze sdílených daní tak, abychom dosáhli na evropský průměr toho rozdílného financování, které by mělo být něco v režimu dvou a půl násobného rozdílu, respektive zvýhodnění občanů Prahy."

Věra Kovářová a Pavel Bartoněk, foto: ČTK
Podle informací Sdružení místních samospráv si města a obce v Česku ročně z daní rozdělí 116 miliard korun, z toho 49 procent dostávají Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, v nichž žije pětina obyvatel Česka. Nový způsob financování by podle sdružení měl posílit rozpočty všech měst a obcí do jednoho sta tisíc obyvatel o téměř 21 miliard korun. Změna by snížila příjmy asi dvěma stům obcí, vydělalo by na ní přes 6 tisíc sídel.

Dejme slovo některým starostům malých obcí. Důvody protestu doplnil starosta Lutoniny na Vsetínsku Vítězslav Zicha:

"Tato akce podle mého názoru má smysl, protože je to jakési zviditelnění, aby občané věděli, jaký je nepoměr daňových příjmů na malých obcích. Samozřejmě kdybychom měli, když do řeknu laicky, šest krát větší daňové příjmy, tak by se nám daleko lépe hospodařilo, nepotřebovali bychom chodit a žádat o nějaké dotace. Čili by se nám akce lépe realizovalo."

K protestu se připojil i Domašov nad Bystřicí a jeho starosta Ladislav Števanka:

"Obec velikosti Domašova nad Bystřicí do 500 obyvatel dostane daňově od státu na jednoho občana zhruba 8 tisíc korun ročně, kdežto druhý protipól je Praha, která dostává před 30 tisíc korun. Menší obce dlouho poukazovaly na to, že jsou podfinancované, a ty větší, že jsou zase přefinancované."

I obce si ale uvědomují, že v době ekonomické krize zřejmě více peněz ze státního rozpočtu nedostanou. Starosta Chudenic David Klíma by věděl, kde je získat:

"My pracujeme hodně s tím, aby se dorovnaly rozdíly třeba i tím způsobem, a ještě tehdejší premiér Topolánek řekl, že to bude zřejmě jediná cesta, a to ještě krize nebyla, aby se velká města trošičku uskromnila, a tím by se získaly peníze pro malé obce. Jenže bohužel velká města na to neslyší, mají také pochopitelně mnohem větší stranické a politické lobby."

Místostarosta Miroslavi Roman Volf, foto: ČTK
Podle starosty Švihova Václava Petruse je situace natolik vážná, že nebýt evropských peněz, nemohli by investovat:

"Pravda, město Švihov má to štěstí, že se v posledních letech podařilo získat několik významných dotací z Evropské unie, ale dotace z Evropské unie budou pouze do času. Pravděpodobně po roce 2013 už tahleta možnost nebude."

Foto: ČTK
Na druhé straně jsou ale malé obce, které se k protestu nepřipojily. Například ve Strunkovicích nad Blanicí na Prachaticku ceduli nevyvěsili, přestože je vedení městyse s rozdělováním daní nespokojené. Starosta obce Karel Matějka vysvětlil, proč:

"Já jsem tak zavalený dotazníky, tabulkami a vším, co se na nás valí z okresu, z kraje, z ministerstev, že nemám čas ani protestovat, ale určitě se zlepším, napravím to. Z akcí plně souhlasíme, i když jsem si vědom toho, že na jednoho obyvatele Strunkovic nad Blanicí nedostanu a nemohu dostávat stejné peníze jako Praha. To prostě nejde. Ale ty markantní rozdíly by měly být částečně setřeny."

K protestu obcí proti daňové diskriminaci se nepřidala ani nejbohatší obec v Česku - Modrava na Šumavě. Její roční rozpočet činí 56 miliónů korun a trvale bydlících lidí je v obci 63. Právě většinu příjmů ji zajišťují daňové výnosy. Podle starosty Antonína Schuberta to ale neznamená, že s protestem nesouhlasí:

"Velmi s nimi souhlasím, ale z morálních důvodů se k tomuto obec nemůže připojit. Ale o to víc zní můj hlas v tom, že skutečně k daňové diskriminaci v této republice dochází. zejména skutečně u malých obcí a měst. A ten hlas odtud je oprávněný."

A co na to protistrana? Předseda Svazu města a obcí České republiky Jaromír Jech soudí, že obce protestovaly neoprávněně:

"O diskriminaci není možné hovořit, protože ten nedostatek peněz je všude. A to by se zase dalo v přepočtu na obyvatele vyčíslit dluh, který má Pražan, obyvatel v Říčanech nebo v nějaké Horní, Dolní Lhotě. Je to prostě nesouměřitelné a souvisí to přímo s tím, co ta obec musí zajišťovat."

Podle ministerstva financí se obce a města neumí shodnout ani mezi sebou. Ministr financí Eduard Janota protestům nerozumí:

"Půjdeme tou cestou, která výrazně pomůže nejmenším obcím, a sice, že se budeme snažit ve dvou letech 2010 a 2011 plně pokrýt tzv. náklady v přenesené působnosti, tedy náklady, které z rozhodnutí státu, z rozhodnutí zákonů musí obce pro stát konat."

Podle ministra Janoty to zejména těm nejmenším obcím posílí zdroje. Ministerstvo podle něj navíc připravuje nový zákon o rozpočtovém určení daní, který vytvořila komise odborníků.