Když se v Česku střídají premiéři, spekuluje se o tom, jestli se nový premiér nastěhuje do Kramářovy vily, dnešního sídla předsedy vlády. Stavba je dnes vnímána pouze jako sídlo premiéra. Málokdo už ale ví, že první majitel, Karel Kramář, se do vily nastěhoval přesně před devadesáti lety. Do vily na svatotomášské baště vás zve Martina Lustigová.
V druhé dekádě 20. století, kdy se vila stavěla, patřil Karel Kramář k nejvýznamnějším českým politikům, byl předákem mladočeské strany a dlouholetým poslancem jak Říšské rady, tak Zemského sněmu. K získání pozemku mu v roce 1911 jistě pomohly i jeho velmi dobré kontakty na pražské radnici. "On nejenže získal za velmi dobrou cenu pozemek pro stavbu vily, ale získal i příslib, že mu tam budou za velmi výhodných podmínek zavedeny inženýrské sítě. Na druhou stranu musel slíbit, že město Praha bude mít přednostní práva, kdyby chtěl vilu prodávat," říká historička Jana Čechurová.
Vila se stavěla v letech 1912 - 1915. Kdo ji stavěl? "Tuto Kramářovu vilu stavěl vídeňský architekt, který působil i v Praze, Friedrich Ohmann. Byl to opravdu architekt první třídy, osobnost dostatečně reprezentativní a zároveň osobnost, která byla spjata s Prahou i s Vídní a byla ochotna se přizpůsobovat stavebníkovi víc než předtím Jan Kotěra, který stavěl předchozí Kramářovu vilu na Krymu a jejich vztahy během stavby a poté nebyly zrovna optimální." Architekt se totiž musel vyrovnávat s manýry Kramářovy manželky Naděždy Nikolajevny. Ta na pražskou stavbu docházela téměř denně a kontrolovala zedníky i architekta, neustále zasahovala do plánů a nechávala si podrobně vysvětlovat postup prací.
Vila se měla stát Kramářovým reprezentativním sídlem. Tomu odpovídá i to, že má celkem 56 místností, vedle několika ložnic, jídelen nebo pracoven majitele ve vile najdeme také například hudební salon. "Tam je vidět, že paní Kramářová byla ruského původu, takže i výzdoba interiéru odpovídá jejímu vkusu," říká Martin Turek z Úřadu vlády. Vkus Naděždy Nikolajevny je vidět téměř na každém kroku. Výzdoba interiéru opravdu nemůže návštěvníka nechat na pochybách, odkud si Karel Kramář svou ženu přivezl. Jana Čechurová dodává: "Kramářova žena si dávala záležet na každé stavbě, kterou Kramář financoval a kterou společně realizovali. Její dozor byl opravdu každodenní. Její představy se příliš neslučovaly ani s českou tradicí ani s evropskými trendy. Ona svůj ruský vkus přenášela do vlastních příbytků, na což zajisté měla právo, ale právě v tomto názory architektů mnohdy kolidovaly s jejími a navíc měla i určité nároky v architektonických detailech, kterým pochopitelně třeba z technického hlediska nemohla rozumět, ale měla potřebu prosazovat své nápady za každou cenu, což ne každý dobře snášel."
O pohodlí obyvatel domu se staraly moderní vymoženosti jako domácí výtah, odsávač prachu nebo třeba soukromé skladiště benzínu. Na zahradě nesměl chybět tenisový kurt nebo skleník, samozřejmostí byl i domek pro šoféra a pro zahradníka. A ten se měl o co starat - pozemek, který Kramář koupil, měl rozlohu 12 tisíc m2.
Kramářovi se do vily nastěhovali 15. května 1915. Příliš dlouho se ale z nového sídla těšit nemohli. Byla válka a Karel Kramář se aktivně účastnil odboje. 21. května 1915 přišlo to, před čím byl Kramář ostatně varován - zatčení. "Po noci strávené v hradčanském vězení byl odvezen do Vídně a další dva roky strávil ve vídeňských žalářích. Mezitím byl v roce 1916 odsouzen k trestu smrti pro velezradu. Rozsudek nebyl naštěstí vykonán, ale ani to snížení trestu, které obdržel od nového císaře Karla na začátku roku 1917, ještě neznamenalo jeho návrat domů. Až v létě 1917 se dostal zpátky do Čech. A do Prahy (a do své vily) se vrátil až na podzim roku 1917. Takže on opravdu od toho svého nastěhování tam pobyl týden a pak v podstatě dva a čtvrt roku ne." Naděžda Nikolajevna svého manžela do Vídně doprovodila a dokud seděl ve vězení, zůstávala ve Vídni s ním. Nakonec, Kramářovi si tam ještě pořád drželi byt, připomeňme, že Kramář byl poslancem Říšské rady, a tak mohla být Naděžda Nikolajevna svému choti nablízku. Ve vile byl v této době pouze personál, který se o objekt staral. A velmi zřídka se tam objevila i paní Kramářová, když z nějakého důvodu zajela do Prahy.
Martin Turek
Po válce bylo pohodlí manželů Kramářových znovu ohroženo. Karel Kramář totiž v lednu 1919 odjel jako předseda vlády v čele československé delegace na pařížskou mírovou konferenci. A jeho skoro prázdná vila mnohé provokovala. "Pod vlivem určitých socializujících nálad se zdálo, že je to příliš velký luxus, aby byl tak velký objekt při bytové krizi prázdný. Takže hrozilo nebezpečí, že mu tam budou nastěhováni nájemníci. Ale vlivem jeho známých, včetně prezidentova kancléře Přemysla Šámala, se podařilo toto nebezpečí odvrátit. Nicméně je to dost absurdní představa, že premiérovi, který dlí na mírové konferenci jako reprezentant státu, mezitím do soukromého objektu nastěhují nechtěné nájemníky," upřesňuje Jana Čechurová. Až do své smrti si tak manželé Kramářovi mohli užívat svého luxusního bydlení, ve kterém vždy měli otevřené dveře ruští emigranti, kteří utíkali před bolševickým režimem a které Kramář všemožně podporoval. Kramářovi se mohli kochat překrásným výhledem na pražské mosty, na věže pražských kostelů i na sídlo prezidenta, ve kterém by ovšem Kramář nejraději seděl sám. Nakonec se vila stala jakýmsi symbolem vzdoru vůči prezidentu Masarykovi - vztahy obou politiků byly totiž za První republiky velmi chladné.
Po smrti bezdětného Kramáře připadla vila Společnosti Dr. Karla Kramáře, která dům pronajala Národní galerii. To potvrzuje i současný správce vily Dušan Zastávka: "Dokonce tady párkrát zazvonili nějací lidé, jestli tady není pořád muzeum, že tady kdysi za mlada byli na výstavě obrazů. Takže skutečně ten dům asi sloužil mnoha účelům." Když byla Společnost Dr. Karla Kramáře v roce 1949 likvidována, připadla vila pod národní správu. V 50. letech ji pak získal Úřad vlády. "Úřad vlády využíval tuto vilu až do poloviny 90. let k ubytování státních návštěv. Od poloviny 90. let probíhala rozsáhlá rekonstrukce a nyní slouží jako sídlo premiéra, což je zajisté využití, které by Karlu Kramářovi konvenovalo,"říká Jana Čechurová. A Martin Turek dodává: "O rekonstrukci tohoto objektu rozhodl již pan premiér Klaus. Ovšem v éře jeho vlády rekonstrukce nebyla dokončena. Byla dokončena až s příchodem předsedy vlády Miloše Zemana a on byl také první, kdo se sem nastěhoval."
Premiér má ve vile k dispozici byt, který zabírá přibližně jednu třetinu zvýšeného přízemí. Zbytek tvoří reprezentační prostory. Vzhledem k tomu, že Kramářova vila je památkově chráněný objekt, není možné tam provádět nějaké větší zásahy a premiérova rodina se musí spokojit se stávajícím vybavením. "Ta vila je standardně připravena a žádné úpravy většího rozsahu nepřicházejí v úvahu," říká Martin Turek. A současný premiér Jiří Paroubek? Hodlá se do vily stěhovat? "Musím říct, že moje rodina se tam nehrne," uvedl premiér. Není divu. Vila totiž na návštěvníka působí nesmírně chladně a každému také nemusí být po chuti vkus paní Kramářové.
