Čapkova pražská vila se nakrátko otevírá veřejnosti
Scházeli se zde tzv. pátečníci, významné osobnosti první republiky, mezi nimi i prezident TGM, novinář Ferdinand Peroutka nebo dramatik František Langer. Spisovatel Karel Čapek tu vytvořil svá největší díla, jeho bratr Josef zde měl ateliér. Polovinu Čapkovy vily, která patřila Karlovi, získala v roce 2013 od jeho dědiců Praha 10. Tento čtvrtek ji alespoň nakrátko otevírá veřejnosti.
napsal Karel Čapek v dopise své přítelkyni Věře Hrůzové. Dvoupatrový dům s podkrovím pro něj navrhnul architekt Ladislav Machoň, stavba byla dokončena v roce 1924. Jde o klasickou rodinnou vilu, jaké se stavěly v letech první republiky. Ze suterénu se vychází do proslulé Čapkovy zahrady. Zde několik let žil i tatínek bratří Čapků, lékař Antonín Čapek. Ve zvýšeném přízemí jsou společné obytné prostory a o patro výš ložnice, tedy soukromá část domu. Je tu i malá zimní zahrada, kde Karel Čapek pěstoval své oblíbené kaktusy. Nejzajímavější je však podkroví. Právě tady Čapek psal, tady pátečníci diskutovali o politice, umění i o životě. Zde také zůstalo původní zařízení vily včetně Čapkova psacího stolu. Díky Čapkově manželce Olze Scheinflugové se tu dochovaly i jeho soukromé předměty a písemnosti:
„Je tu diář z roku 1933 a jsou tu i kouzelné poznámky Karla Čapka. Například 1. ledna si zapsal o skleníku: topit 15 až 20 stupňů, maximum v poledne, vlhký vzduch, větrat. Je to psáno jeho typickým drobným písmem, ale docela pěkně čitelným,“ popsal památkář z Národního památkového ústavu v Praze Filip Srovnal. Byl jedním ze tří odborníků, kteří zdokumentovali veškerý inventář Čapkovy vily. Šlo o nábytek, koberce, obrazy, lustry, ale i stovky předmětů pro běžné každodenní užití. Třeba docela obyčejný čajový servis. Jak ale upozorňuje ředitelka Památníku Karla Čapka na Strži Kristýna Váňová, náhle tu začaly doslova vyskakovat zajímavé souvislosti:
Vedle toho však odborníci ve vile objevili i posmrtnou masku Karla Čapka z roku 1938, o které se až dosud soudilo, že se ztratila. Byl tu i skicář s obrázky jeho cest do zahraničí nebo dopisy či kresby Josefa Čapka z koncentračního tábora. Část z osobních předmětů bratří Čapků je nyní na výstavě v Japonsku. Po konzervaci by se tyto osobní předměty měly do Čapkovy vily znovu vrátit. Radnice Prahy 10 chce vilu zpřístupnit jako Čapkův památník. Podle místostarosty Prahy 10 Tomáš Peka z TOP 09 ale nepůjde o mrtvou instituci. Expozice by měla naopak působit co nejživěji, jako by se Karel Čapek jen na chvíli vzdálil a co nevidět se zase vrátí.
Původně měla být vila znovu otevřena v roce 2018, nyní se však mluví o roce 2021. V rámci oslav 100. výročí vzniku Československa se proto Praha 10 rozhodla dům zpřístupnit pro veřejnost aspoň na pár hodin. O první prohlídku v červenci byl tak velký zájem, sama jsem na ni čekala přes dvě hodiny, že radnice nabídla i další termín, a to právě 9. srpna. Druhá část vily, která dodnes patří dědicům Josefa Čapka, zůstane nadále pro veřejnost nepřístupná.
V pořadu byla použita ukázka z rozhlasového dokumentu Ondřeje Kepky Na návštěvě u Karla Čapka.
