Kramářova vila má unikátní výhled na Prahu
Krásnější výhled na Prahu než z Kramářovy vily snad neexistuje. Můžete odsud spočítat mosty přes Vltavu. Každý den se jím mohl kochat první československý premiér Karel Kramář.
Tento unikátní pozemek koupil Karel Kramář od magistrátu v době, kdy ještě premiérem nebyl. Podmínkou bylo, že vila smí mít pouze přízemí a jedno patro. Zároveň musí tvořit vhodný protipól k Pražskému hradu. Najdete ji v nejvýchodnějším cípu Hradčan, v místě kde stávaly pražské Mariánské hradby. Vilu navrhl vídeňský architekt Friedrich Ohmann a zahradu František Thomayer.
Kramářova manželka kontrolovala stavbu téměř každý den
"Už ve 30 letech kandidoval do Říšské rady, do vídeňského parlamentu za Mladočeskou stranu. Od té doby, od roku 1891, kdy proběhly volby, byl až do své smrti poslancem. Nejprve ve Vídni, později po vzniku Československa, v Praze. Karel Kramář se hodně orientoval na slovanskou vzájemnost. Jeho manželka byla Ruska. V roce 1890 podnikl několikaměsíční cestu po Rusku, kde se v jednom moskevském salónu seznámil s Naděždou Nikolajevnou Abrikosovou, rozenou Chludovou. Trvalo celých deset let, než Naděždin první sňatek byl rozveden. Prožili spolu 40 let manželství, a i když jim bylo 70, tak si psali zamilované dopisy," uvedla historička Irena Saidlová.
"Vila je zařízena velmi luxusně. Bylo tady centrální topení, centrální odsavač prachu, domácí výtah pro jídlo, protože kuchyň byla dole. Dále několik sklepů na víno, sklad benzínu. Součástí areálu bylo i ubytování pro šoféra a zahradníka. Ti měli samostatně stojící domky na okraji pozemku. Architektem vily je Friedrich Ohmann, což byl architekt rakouského původu, který 10 let působil jako profesor architektury na Umělecko průmyslové škole v Praze. Byl to velký znalec baroka. Ovšem do vzhledu vily velmi výrazně zasahovala paní Naděžda, která téměř denně kontrolovala stavbu, a byla velmi důrazná v tom, aby vila odpovídala přesně tomu, co ona chce, jejímu estetickému cítění."
Po propuštění z vězení se Kramář vrátil jako národní hrdina
Už týden po nastěhování v roce 1915 zatkla Karla Kramáře policie, a byl uvězněn ve Vídni. Nikdo pak ve vile nebydlel až do jeho propuštění po císařské amnestii v roce 1917.
Této funkce si však dlouho neužil. Premiérem byl pouze od listopadu 1918 do července 1919. Navíc většinu času strávil na jednání Pařížské mírové konference. Po roce 1919 už do žádné vlády nevstoupil, byl poslancem parlamentu, předsedou strany Národní demokracie, psal knihy a novinové články.
Vila má unikátní výhled, můžete spočítat mosty přes Vltavu
"Tento hlavní reprezentativní prostor také odráží orientaci Karla Kramáře na východ. Byl zastáncem spolupráce slovanských národů, ať už v rámci monarchie nebo mimo ní. Asi by byl rád, kdyby vznikla federace slovanských národů pod jakýmsi patronátem ruského cara. Tato velká jídelna v současné době slouží také pro reprezentativní účely, pro slavnostní večere nebo obědy asi pro dvacet osob."
Je odsud nádherný výhled z okna, je vidět kaskádu pražských mostů.
Lidé mohou navštívit i pokoj, kde Karla Kramáře zatkli, dodala Irena Saidlová.
"Tady byl pánský salónek s kulečníkem. A místnost byla vyzdobená jako staroruské stavení, takže i na obložení jsou vidět báňě pravoslavných kostelů. Jsou tady různé zvířecí a rostlinné motivy evokující ruský venkov, a trofeje, protože Karel Kramář se rád věnoval lovu, bohužel nejsou původní. I zelený krb je ozdoben motivy z ruských bájí. V této místnosti byl Karel Kramář zatčen v roce 1915, naštěstí se sem mohl vrátit."
"Pravdou třeba proti všem. Je to heslo, kterým se opravdu řídil. Je to krásné heslo, bohužel pro diplomatickou práci ne úplně ideální, což se projevilo na jednání pařížské mírové konference, kdy se i kvůli tomu dostával do sporů s Edvardem Benešem, ministrem zahraničních věcí. A ten napjatý vztah se potom přenesl i do napjatějšího vztahu mezi Karlem Kramářem a Tomášem Garrigue Masarykem."
Od 18. prosince 1998 vila slouží jako oficiální rezidence českých premiérů. A proto byly před námi dveře soukromého bytu zavřené. Kdo z premiérů tu bydlel a jak byt vypadá?
Kramářova vila však není jediná, kterou manželé Kramářovi postavili.
"První vilou byla vila Barbo na Krymu podle architekta Jana Kotěry. Třetím stavebním podnikem pak byla vila ve Vysokém nad Jizerou, která byla největší. Vypadá jako něco mezi zámkem, hradem a domem."
Co je s nimi teď?
"O vilu Barbo manželé Kramářovi přišli po bolševické revoluci. Stala se součástí lázeňsko odpočinkového areálu několika vil pro vyvolené. V tomto režimu funguje dodnes. Vilu ve Vysokém nad Jizerou nebyla schopna kvůli její velikosti udržovat ani Společnost Karla Kramáře. Byla nucena ji prodat. Za války tam byli nacisté. Po válce se z toho stala zotavovna ROH Větrov, a po revoluci hotel Větrov. Bohužel nevím, jestli letos funguje nebo ne."
