Diadém a Ulrika. Vědci z Brna vyšlechtili nové stolní odrůdy vína, odolné a voňavé
Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně vypěstovali dvě nové stolní odrůdy révy vinné. Hrozny nejsou určené k výrobě vína, ale k jídlu. Je pro ně typické dřívější dozrávání a také vyšší odolnost vůči houbovým chorobám. Odrůdy se jmenují Diadém a Ulrika a proces jejich šlechtění zabral odborníkům ze zahradnické fakulty zhruba dvacet let.
Hroznové víno je po pomerančích druhé nejšlechtěnější ovoce na světě. Převážná část jeho sklizně, až 85 procent, se se používá k výrobě vín a moštů. Jde o moštové odrůdy vína. K jídlu jsou určeny odrůdy stolní. Vyznačují se velkými bobulemi, které mají víc šťávy a sladkou chuť. Část z nich se suší a prodává jako rozinky a část je určena pro přímou konzumaci.
„Oblast stolních odrůd se oproti moštovým odrůdám mění opravdu dynamicky. Pěstitelé vyžadují stále větší bobule, co nejlepší odolnost proti houbovým chorobám, dobrou vitalitu růstu a pokud možno mají být bobule bez semen,“ uvedl Radek Sotolář z Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity.
Obě nové odrůdy jsou velmi rané, určené především do zahrádek. Mezi pěstiteli a konzumenty stolních hroznů stále vzrůstá zájem o netradiční vůně a chutě. Proto bylo cílem šlechtitelů získat i odrůdu aromaticky zajímavou.
„To je velký rozdíl oproti komerčně šlechtěným stolním odrůdám, které se šlechtí na co nejmasitější konzistenci dužniny, aby hrozny vydržely transport. Naopak jsou pak aromaticky neutrální, kvůli zchlazení při transportu a úchově. Proto lidem odrůdy ze supermarketu nikdy vonět nebudou,“ uvedl Sotolář.
Nikdy nekončící proces šlechtění
Celý proces šlechtění zabral odborníkům ze zahradnické fakulty zhruba dvacet let. Jde totiž o náročný proces a 20 let je standardní doba čekání na výsledek. „Proto musí šlechtitel dopředu přemýšlet, jakou odrůdu vlastně chce stvořit, neboť to, co bylo požadováno před 20 lety, nyní již nemusí platit,“ vysvětluje Sotolář.
První stolní odrůdy, které se na Moravě a v Čechách pěstovaly, jako například Madlenka raná, Hedvábné žluté, Arabské bílé nebo Košutovo dnes podle něj skoro nikdo už nezná. „Sem tam se jestě objeví odrůdy vysazované posledních 40 let jako Favorit, Čabaňská perla, Olšava, Diamant, ale většinou již našim zahradám dominují rezistentní PIWI odrůdy," uvedl Sotolář.
Šlechtění je podle Sotoláře nikdy nekončící proces, neboť vyšlechtěné odrůdy po čase svou odolnost pomalu ztrácí a i některé nároky pěstitelů se mění.
V Česku se pěstuje poměrně velké množství odrůd (moštových i stolních), nicméně v registru je jich zhruba 60 a z toho jen 11 je stolních. Nyní k nim přibyly dvě nové a další na registraci čekají.
