Brněnští vědci chtějí zabránit falšování vína. Unikátní metoda rozpozná jeho původ
Falšování postihuje odpradávna téměř všechny obory lidské činnosti. Falšovala se umělecká i historická díla, ale třeba i potraviny, nápoje, léky či víno. A současná doba se v tomto od časů minulých moc neliší. Brněnští vědci z Mendelovy univerzity nyní přišli s novinkou, která má padělání zabránit. Vyvinuli metodu pro rychlé a jednoduché určování původu potravin nebo třeba léků.
Víno se falšovalo odjakživa a odjakživa se proti jeho padělání bojovalo. Úplně první nařízení o kontrole jakosti vína zveřejněné v Evropě pochází z roku 1497, kdy vydal král Vladislav II. Jagellonský nařízení o povinném zapsání všech vinic do gruntovních knih perkmistrovských. Kdo nedal vinici zapsat, nesměl prodávat víno.
Současně král nařídil, aby „...po sv. Havlu ve všech městech pražských byla vína vohledávána a byla-li by nalezena, že by se falšovala nebo zkazila buď sírú neb jinými věcmi škodlivými a lidem k nezdraví, taková mají být ven vytažena a rozsekána být!". O sto let později řeší Císař Rudolf II. i pančování českých vín s víny cizími.
Podle výsledků kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce je falšování vína v Česku stále poměrně častým jevem. Navíc v současnosti neexistuje jasná metoda, jak tyto problémy rychle a účinně odhalovat.
To se snaží změnit vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně pomocí ultrafialového záření metodou UV otisku prstu. Tuto metodu už v minulosti úspěšně aplikovali na profilaci farmakologicky významných látek s cílem odhalit padělané šarže lékových přípravků. Novou metodu mají brněnští vědci i patentovanou.
Technologie je podle vědců postavená na jednoduchém principu, kterému se říká spektrální charakteristika vzorku.
„Vzorek prosvítíme UV zářením a vyvoláme tak celou řadu zajímavých fotochemických reakcí, které jsou pro daný vzorek specifické a po pár minutách je podle spektrální charakteristiky možné říct, z čeho vznikl. Prosvítit je možné prakticky jakýkoliv kapalný vzorek,“ vysvětluje vedoucí laboratoře bioanalýzy a zobrazování Ústavu chemie a biochemie MENDELU Lukáš Nejdl, který na novou metodu přišel.
Byl by to velký úspěch
Metodu nyní budou brněnští vědci zkoušet na vzorku 100 vín odrůdy Sauvignon z pěti zemí. Sauvignon vybrali proto, že jde o jednu z nejrozšířenějších odrůd v mezinárodním měřítku.
„My si pak ty výsledky statisticky vyhodnotíme, jestli dokážeme určit vína z Francie, Moldávie, ze střední Evropy a podobně,“ vysvětluje Najdl. V případě pozitivních výsledků budou analýzy rozšířeny na větší soubor vín. Půjde až o několik stovek vzorků.
„Takže tohle je takový první experiment, kde budeme zkoušet odhalovat ten geografický původ. Kdyby se to povedlo, byl by to velký úspěch. Ono se to vlastně ještě nikdy nikomu nepovedlo,“ zdůraznil pro Český rozhlas.
Falšování pravosti révového vína z pohledu pančování, nesprávně uvedeného geografického původu anebo nezachování správného postupu výroby patří mezi velké problémy v mezinárodním měřítku. Například „české a moravské“ Pálavy se u nás spotřebuje více, než se jí vyrobí. Moravským vinařům z toho plynou milionové ztráty a dochází také ke klamání koncových spotřebitelů.
„Redukce těchto finančních ztrát může významně pomoci zejména vinařským regionům, které mají svůj socioekonomický status vázaný na pěstování, zpracování, výrobu, prodej révového vína a příslušné kulturní aktivity,“ doplňuje vedoucí Ústavu vinařství a vinohradnictví MENDELU Mojmír Baroň.
