Diskuse o radarové základně začíná

Česká republika zřejmě bude v odpovědi na americkou nótu, která se týká vybudování radarové základny, souhlasit se zahájením jednání. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM s výstavbou amerického radaru nesouhlasí 70 procent lidí. Nedělní debata České televize ukázala, že postoj k radarové základně rozděluje i českou politickou scénu. Více se dozvíte z příspěvku Martiny Lustigové.

Odpůrci radarů v Česku argumentují tím, že lidé nemají dostatek informací. Česká televize si u agentury STEM nechala vypracovat průzkum, podle ředitele agentury Jana Hartla se ukázalo, že informovanost se za polední měsíce zvýšila: "Zatímco před několika měsíci jenom rámcovou, takovou velmi vágní, hrubou představu měla zhruba třetina obyvatel, dnes to je polovina. Samozřejmě otevřenou otázkou zůstává, co vlastně lidé vědí, jestli zachytili jenom nějaké emoce a do jaké míry mají skutečné informace. To je asi jádro problému." S umístěním radaru souhlasí 30 procent oslovených. Pro nadpoloviční většinu dotázaných je důležité, jestli se radar stane součástí obranného systému NATO.

Česko bude v odpovědi na americkou nótu zřejmě souhlasit se zahájením jednání. V debatě České televize to řekl vicepremiér pro evropské záležitosti Alexander Vondra. Zdůraznil ale, že ještě není rozhodnuto - nóta je jen výzvou k dalším jednáním: "Ta nóta - Poláci už na ni odpověděli - je velmi stručný text, jedna nebo několik vět, kde se neříká ano, ale říká se, že jdeme do jednání s vámi. A ta jednání budou trvat celou řadu měsíců. Během té doby bude prostor si mnoho věcí vyjasnit, obhájit v jejich případě polské, v našem případě české zájmy."

Názor na radar rozděluje českou politickou scénu. Zatímco umístění radaru v Česku podporuje ODS, její koaliční partner Strana zelených váhá. Sociální demokraté jsou pro vypsání referenda, s tím souhlasí i komunisté, což potvrzuje předseda KSČM Vojtěch Filip: "Já o ně budu samozřejmě usilovat, ale ODS má blokační většinu jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. Leda by splnili jednotliví poslanci politických stran to, co slíbili před volbami, že pro referendum budou."

K referendu se přiklání také Strana zelených. Její místopředseda Ondřej Liška ale vyjádřil jisté pochybnosti o tom, jestli jsou lidé dostatečně informováni: "Ta otázka stojí tak, zda máme všechny relevantní informace k tomu, abychom se v referendu vůbec mohli rozhodnout. Bylo by to podle mě neférové vůči občanům dát jim možnost rozhodnout se v referendu, ale zároveň jim nedát relevantní informace." Liška se také domnívá, že by se s rozhodnutím o radaru mělo počkat až na americké prezidentské volby v roce 2008.

Jednání o americké základně už přineslo negativní reakce ruské vlády. Ruský ministr obrany Sergej Ivanov nedávno pohrozil jednostranným odstoupením své země od smlouvy o likvidaci raket kratšího a středního doletu z roku 1987. Vicepremiér Alexander Vondra ale takové výhružky považuje za nepodstatné: "Neměli bychom se nechat vystrašit, to se nám vždycky v minulosti nevyplatilo. Oni si budují lepší pozici před vyjednáváním s Američany, to je podle mě všechno." Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka z ČSSD ale nesmíme brát reakce ruské vlády na lehkou váhu: "Já myslím, že nad nervozitou Ruska nemůžeme mávnout rukou. I Američané sami dávají najevo, že není možné tady jednat tak, že prostě ignorujeme tu nervozitu, která v Rusku vzniká. Myslím si, že pro Českou republiku tady rozhodně nevzniká žádná situace typu, že si my vybíráme mezi Bushem a Putinem, protože my jsme dneska členy Evropské unie a NATO a tím je jasně dáno, kam patříme."

Čeští politici se v nedělní televizní debatě příliš neshodli. Například Lubomír Zaorálek prohlásil, že americká bezpečnostní strategie hovoří o potřebě nukleární převahy a preventivních válek. Koncepce EU je podle něj zcela odlišná. Podle Alexandra Vondry jde v debatách o radaru o obranný systém. Zaorálek si myslí, že může být ofenzivní a soudí, že ze zemí, jako jsou Írán a Severní Korea, v dohledné době žádný raketový útok nehrozí.