Zápas o veřejné mínění pokračuje. A bitva se vede také o poslanecké hlasy. Tak by se s velkou mírou zjednodušení daly shrnout pondělní aktivity kolem snahy vybudovat na českém zemí americký radar. Podívejme se však na toto téma o něco podrobněji.
Foto: ČTK
Radarové základně se v pondělí v Praze věnovali účastníci politicky vysoce zastoupené mezinárodní konference. Na takových setkáních se partneři málokdy překvapí, spíše si jen detailněji vyjasní a případně o trochu víc sladí již známé postoje. A zejména je pak společně adresují veřejnosti. Například již dříve deklarovaný souhlas NATO s výstavbou americké protiraketové základny ve střední Evropě, sestávající z radaru v Česku a raket na polském území. Pro koaliční Stranu zelených je to nezbytná podmínka souhlasu s česko-americkými smlouvami při parlamentním hlasování. Nezbytná, nikoliv však dostačující, neboť části zelených nestačí propojení systémů Spojených států a NATO a žádají zařadit základnu pod velení Aliance. Její generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer ale zdůraznil, že možnosti propojení se zatím jen zkoumají: "Pokud se budeme držet principu 'jeden za všechny, všichni za jednoho', jak řekl premiér Topolánek, což je zároveň základní princip NATO, pak musíme najít na existující hrozby odpověď. Pokud tomu může Česká republika pomoci tím, že poskytne místo pro radar, bude to velmi pozitivní vývoj."
Důležitější než technické a organizační detaily je uvážení reálných hrozeb a nedělitelná bezpečnost spojenců, apeloval Scheffer: "Umístění tzv. třetího pilíře americké protiraketové obrany se může týkat jen několika spojenců. Ale to, že čím dál víc zemí získává balistické střely, je realita, která se týká nás všech. Naše bezpečnost je nedělitelná."
Foto: ČTK
Apel na českou veřejnost má velký význam: průzkumy ukazují, že nadpoloviční až dvoutřetinová většina lidí radar odmítá. To potvrdily i výsledky průzkumu, který agentura SC&C vypracovala na zakázku ODS. Ukázal sice, že proti radaru v Česku je 57 procent dotázaných, podle něj ale mírně nadpoloviční většina lidí také věří tomu, že umístění americké protiraketové obrany v Evropě je přínosné pro ochranu členských zemí NATO před raketami dlouhého doletu. S tímto poznatkem jistě bude ODS dále pracovat a její šéf, premiér Mirek Topolánek bude jistě i nadále zdůrazňovat: "Pro občany Evropy, kteří žijí šedesát let v relativním míru a berou jej jako samozřejmost, je obtížné přijmout fakt, že tento jejich klid může být něčím ohrožen."
Ve svých apelech však nepolevují ani odpůrci radaru. Kolem tisíce se jich v pondělí sešlo na Václavském náměstí v centru Prahy, odkud se vydali na pochod k sídlu vlády. Tam dávali hlasitě najevo nesouhlas s umístěním radaru v Brdech, zatímco jeho plánované sídlo, tzv. kótu 718, už přes týden obývají aktivisté hnutí Greenpeace, kteří vyzývají veřejnost k různým projevům nesouhlasu s radarem.
