Do Archeologického ústavu v Praze se vracejí první zachráněné knihy
Jedna z nejhůře postižených knihoven při srpnových záplavách byla v Archeologickém ústavu Akademie věd na pražském Klárově. Přesto se sem díky pomoci z Dánska již dnes vracejí první zachráněné knihy.
Na stole v pracovně dr. Natálie Venclové, zástupkyně ředitele Archeologického ústavu, stojí velká lahev plná čiré vody a vedle ní leží malý balíček usušených knih. Obojí zaslali nedávno do Prahy konzervátoři z Dánska. Láhev jako ukázku, kolik vody do sebe knihy při nedávné povodni nasákly, vzácné publikace naopak jako důkaz, že se je díky pomoci dánských odborníků podařilo opravdu zachránit. Dnes jsou zase dobře čitelné a srpnové záplavy na nich nejsou téměř znát. Škody, které v Archeologickém ústavu způsobily, byly přitom podle dr. Venclové skutečně obrovské:
"Bohužel ústav byl zaplavený vodou do výše 280 centimetrů. Je to katastrofa z toho důvodu, že v přízemí jsme měli část našich archívů a hlavně knihovnu.Kolik v ní bylo svazků a byly tam i nějaké plány naležišť?
"Knihovna obsahovala kolem sedmdesáti tisíc svazků a byla to největší archeologická odborná knihovna v České republice. Takže z toho důvodu je to ztráta velice bolestná. Pak jste zmínila plány. Část jsme jich zachránili, část jsme usušili a část je ještě v mrazírnách. Jediný možný způsob je totiž ty věci co nejdřív zmrazit, protože tím se zastaví všechny zničující procesy. Teprve potom se s tím dá něco udělat, když jsou k dispozici příslušná zařízení. Čili my jsme si zajistili Mochovské mrazírny a část těch archiválií a knih jsme čistili, myli, protože ty knihy nemohou být od bláta, balili do fólií a odváželi do mrazáků. Přirozeně jsme tam nemohli odvézt knihy úplně všechny, protože by to byla záležitost příliš drahá. Část knih, které byly příliš zničené, anebo které byly novější, jsme do mrazíren přirozeně nevozili. Ty se bohužel vyhodily."
Kolik knih se Vám tedy podařilo zamrazit?
"Do mrazíren jsme odvezli okolo patnácti tisíc svazků. Z těch archiválií část jsme zachránili vlastními silami, třeba plány, které jsou na pauzácích. Pak jsme je odvezli do Státního ústředního archívu, kde mají plynovou komoru, ve které se ty materiály zbaví všech možných baktérií, takže jsou pak absolutně mikrobiologicky čisté. Co se týče plánů, tak se domníváme, že absolutní většina bude zachráněna. Jiné je to s těmi knížkami. Nastal obrovský problém, kdo nám je odmrazí. Tak jsme hledali nějakou cestu a povedlo se to díky úžasné spolupráci Svazu dánských konzervátorů - muzejníků. Ozvali se nám na naši výzvu, kterou jsme dali na internet, z dánského města Struer, ředitel muzea Torben Holm se nabídl, že by převzali celý náklad těch zmrazených knih a vlastními silami je rozmrazili. To se skutečně událo, ty knihy byly odvezeny a v současné době na tom začínají již pracovat."
Záchrana knih v Dánsku bude ovšem trvat ještě nejméně rok a finanční náklady, které na sebe vzala dánská strana, půjdou podle dr. Venclové do milionů korun.







