Do evropské studie na imunitu po očkování se chce zapojit i Česko

V Evropské unii, včetně Česka, se proti nemoci covid-19 očkuje už od konce loňského roku. Vakcíny brání vzniku onemocnění tím, že vyvolávají imunitní odpověď proti novému koronaviru. Protože ale byly testovány pouze od léta 2020, neexistují informace o celkové délce ochrany. Evropské centrum pro kontrolu nemocí proto chce pomocí celoevropské studie zkoumat, jak velkou imunitní reakci vakcína vyvolá a kdy případně bude nutné přeočkování. Zapojit by se mělo i Česko, které již v tomto směru provádí vlastní výzkum.

Foto: ČTK / Josef Vostárek

Vakcíny obecně účinkují tak, že připraví imunitní systém dané osoby, aby dokázal rozpoznat konkrétního původce infekčního onemocnění a bránit se proti němu. Po očkování tak vyvolá imunitní odpověď. Jestliže se tato osoba později virem nakazí, imunitní systém virus rozpozná a protože již bude připraven proti němu bojovat, danou osobu před onemocněním Covid-19 ochrání.

Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela nový virus, neexistují v současné době dostatečné poznatky o tom, jak dlouho po očkování se imunita navozená vakcínou zachová, nebo zda bude potřeba pravidelného přeočkování. Evropské centrum pro kontrolu nemocí proto nyní chystá studii, která má zmapovat tvorbu protilátek po očkování proti covidu. Podílet by se na tom chtělo i Česko.

Ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu už oslovilo některé velké nemocnice. Českému rozhlasu to potvrdila vedoucí laboratorní skupiny ministerstva zdravotnictví Barbora Macková.

Barbora Macková, foto: archiv SZÚ

"Byly osloveny nemocnice, které jsou očkovacími místy, zda by se nechtěly připojit ke studii, která bude zaštitována Evropským střediskem pro kontrolu nemocí. Takže uvidíme, jaký bude ohlas."

Vědci v Brně

Předběžný zájem o zapojení do studie projevily fakultní nemocnice v Brně, v Plzni nebo v Ostravě. Naopak pražská motolská nemocnice se nejspíš nezapojí.

Foto: ČTK / Josef Vostárek

"Tohoto projektu se pravděpodobně nebudeme schopni, a to zejména z kapacitních důvodů, zúčastnit. Jedná se o velmi náročný projekt, který vyžaduje velmi podrobné sledování, a to včetně řady dost složitých mikrobiologických a dalších vyšetření," vysvětlila rozhlasu Ludmila Šimáčková z tiskového oddělení.

Vědci v Brně přitom už na podobném výzkumu pracují. Zjišťují, jak vysokou hladinu protilátek mají lidé po očkování. "Pokud jste vyprodukovala po očkování určité kvantum protilátek, tak s tím přímo koreluje i buněčná stopa. Paměťové buňky na rozdíl od protilátek by měly v organismu setrvávat až roky. To jsou data důležitá k tomu, jak bude dál probíhat vakcinace v dalších letech, jestli se bude přeočkovávat každyý rok, nebo to vydrží 5 let. To v tuto chvíli nikdo nemůže říct," vysvětlila Českému rozhlasu Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny.

Irena Koutná (vlevo), foto: archiv Fakultní nemocnice u svaté Anny

Její tým se zaměřuje na tvorbu protilátek po očkování vakcínou od firmy Pfizer a BioNtech. Na klinické studii pracují se zhruba padesáti účastníky. „První dávka u nikoho z respondentů neudělala takovou paměťovou stopu jako u řady pacientů, kteří ten virus prodělali. Po první dávce prokázala jistou míru imunizace, ale rozhodně ne takovou, aby bylo možné odpustit druhé očkování,“ popsala Irena Koutná. V současné době vědecký tým čeká na výsledky analýz po druhé dávce vakcíny.